Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Le Penová chce odchod Francie ze společného velení NATO a sbližování s Ruskem

Marine Le Pen
Marine Le Pen
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Po skončení války na Ukrajině by měla Severoatlantická aliance navázat užší strategické vztahy s Ruskem, uvedla dnes na tiskové konferenci francouzská krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Pokud by uspěla ve druhém kole voleb, které se koná 24. dubna, prosazovala by odchod Francie ze společného velení NATO, zejména kvůli neslučitelnosti francouzských strategií s těmi německými a požadavku na větší suverenitu pro francouzské jednotky.

Naopak členství Francie v Evropské unii a podpis Paříže pod klimatickou dohodou by politička zachovala, informovala francouzská média.

"Jakmile skončí rusko-ukrajinská válka a bude uzavřena mírová smlouva, podpořím strategické sblížení mezi NATO a Ruskem," slíbila Le Penová. "Je to v zájmu Francie a Evropy, ale domnívám se, že i Spojených států, které (...) nemají zájem na tom, aby vzniklo blízké čínsko-ruské spojenectví," dodala kandidátka Národního sdružení (RN).

Le Penová opětovně odmítla, že by usilovala o odchod Francie z Evropské unie, a uvedla, že se bude i nadále pokoušet o reformu této instituce zevnitř. Europoslankyně chce snížit francouzský příspěvek do společné unijní kasy o pět miliard eur (122 miliard korun), zatímco aktuálně Francie dává zhruba osm až devět miliard eur (195 až 219 miliard korun) a je čistým plátcem. Česká republika z unijního rozpočtu dosud stále více dostává než odvádí. V posledních letech je český čistý příjem zhruba 3,5 miliardy eur (85 miliard korun).

"Po zvolení prezidentkou bych odešla ze společného velení (NATO), ale nevzdala bych se článku 5 o vzájemné obraně členů Severoatlantické aliance. Neposlala bych naše vojska pod společné vedení NATO ani pod případné budoucí evropské vedení," uvedla politička. Vysvětluje to tím, že nechce Francii "podřídit americkému protektorátu" a dostat se do válek, které vedou USA.

Le Penová dnes kritizovala bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou za její energetickou a migrační politiku, ale nechce podle svých slov podporovat jakoukoliv nenávist vůči Němcům. Uznala také ekonomickou provázanost a závislost obou zemí.

V rámci NATO "má Německo odlišné zájmy od těch našich. (...) S ohledem na tyto neshody, které jsou nesmiřitelnými strategickými rozdíly, zastavíme veškerou spolupráci s Berlínem (v oblasti obrany), bojových letounů a tanků budoucnosti, abychom mohli pokračovat ve vlastních programech, které nahradí tank Leclerc a Rafale. Zastavím také francouzskou podporu požadavku Německa na stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN," uvedla Le Penová.

Hodinu a půl trvající tiskovou konferenci provázely nepokoje, dva novináře ze sálu vyvedli.

Le Penová v nedělním prvním kole voleb získala přes 23 procent hlasů a postoupila do druhého kola spolu s úřadujícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Poslední průzkumy předpovídají pro druhé kolo Macronovo těsné vítězství.

Témata:  Francie Marine Le Pen

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.