Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levice zvažuje ústavní žalobu, Macron stále nejmenoval premiéra

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Krajně levicová strana Nepoddajná Francie (LFI) pohrozila prezidentu Emmanuelu Macronovi podáním ústavní žaloby pro podezření ze spáchání "institucionálního převratu proti demokracii". Podle LFI se Macron tohoto činu dopustil tím, že údajně odmítá uznat výsledky červencových předčasných parlamentních voleb. Uvedl to server Liberation.

Prohlášení zveřejněné v neděli na webu periodika La Tribune a citované na webu BFM podepsali lídr LFI Jean-Luc Mélenchon, koordinátor LFI Manuel Bompard a předsedkyně poslaneckého klubu LFI Mathilde Panotová. V prohlášení varují Macrona, že použijí všechny ústavní prostředky, aby mu zabránili v nerespektování vůle voličů.

Macron má v pátek v plánu přijmout představitele politických stran a jednat s nimi o kandidátovi na post předsedy vlády.

Televize BFM upozornila, že toto jednání se uskuteční téměř měsíc a půl po volbách, což podle kritiků vyvolává obavy, že Macron nechce respektovat výsledky voleb, ve kterých byl nejúspěšnější blok levicových stran - Nová lidová fronta (NFP).

Macronovi centristé skončili ve volbách druzí před krajně pravicovým Národním sdružením (RN). Ani jeden z těchto bloků nemá v parlamentu absolutní většinu.

Macron již 23. července vyloučil možnost jmenovat za premiérku zástupkyni NFP Lucii Castetsovou, přičemž uvedl, že se jí nepodaří získat podporu dostatečného počtu poslanců.

Od té doby se jako možný kandidát na premiéra zmiňuje Xavier Bertrand ze strany Republikáni (LR) nebo bývalý socialistický premiér Bernard Cazeneuve.

Vedení LFI tvrdí, že Macronovo jednání "lze popsat jako institucionální puč proti demokracii". Odvolávají se na článek 68 ústavy, který umožňuje parlamentu odvolat prezidenta pro neplnění povinností vyplývajících z jeho mandátu.

Aby tohoto cíle dosáhli, musí LFI nejprve přesvědčit dvě třetiny poslanců Národního shromáždění a Senátu, aby ustanovili tribunál, který se podnětem na prezidentovo odvolání bude zabývat. Tento tribunál bude mít následně měsíc na rozhodnutí, přičemž opět bude potřebná dvoutřetinová většina hlasů.

Končící ministr financí Bruno Le Maire opakovaně upozorňuje na to, že politická nejistota poškozuje ekonomiku Francie, a také pozorovatelé očekávají, že přijetí rozpočtu na rok 2025 bude tento podzim výzvou.

"Macron spoléhá na to, že mu pomůže doznívání triumfálních olympijských her v Paříži," předpokládá Mujtaba Rahman, výkonný ředitel pro Evropu v Eurasia Group.

"Klíčem bude přesvědčit některé politiky z levého i pravého středu, že nový premiér je tady na záchranu Francie, ne na záchranu Macrona," doplnil Rahman. 

Témata:  Francie Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

6. července 2026 16:15

Příspěvek na bydlení v číslech. Česko stojí desítky milionů denně

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy