Lipavský: Ruská vojska jsou u ukrajinských hranic stále ve vysokém počtu

Česko podle něj zvyšuje bezpečnostní opatření pro případ, že by například byla nutná evakuace českých občanů z Ukrajiny při stupňování konfliktu.

Po opatrném optimismu Západu z předchozích dnů dnes opět zesílily obavy z reálného nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva v poslední době nashromáždila více než 100.000 vojáků. Od noci na dnešek se totiž na východě Ukrajiny ozývala minometná střelba, z níž se navzájem obviňovali Ukrajina a místní proruští separatisté. Moskva přitom dlouhodobě popírá, že by se chystala svého souseda napadnout.

"Rozhodně je to odsouzeníhodné. Útoky tam nepatří. Byl tam i útok na civilní objekty. My ty útoky odsuzujeme, ale těžko soudit, jaké bude pokračování," řekl Lipavský. Podle ukrajinské strany proruští separatisté při ostřelování poničili školku. "Stále platí, že situace je velmi vyeskalovaná. Vnímáme, že ruská vojska ve vysoké koncentraci jsou stále u hranic s Ukrajinou," dodal ministr.

Připomněl, že Česko upravilo režim na velvyslanectví v Kyjevě a generálním konzulátu ve Lvově. Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už dříve odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodlo též pět dalších zaměstnanců. Na velvyslanectví podle pondělního vyjádření náměstka ministra zahraničí a vedoucího pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martina Dvořáka (STAN) zůstalo přes 20 pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově zhruba 30. Konzulát bude podle dnešního vyjádření mluvčí ministerstva Lenky Do pro ČTK posílen o další čtyři.

Zároveň česká diplomacie podle Lipavského zvyšuje určitá bezpečnostní opatření, aby země byla připravena například na případnou evakuaci českých občanů při eskalaci konfliktu. ČR také hledá další varianty humanitární pomoci. Jeden konkrétní návrh byl zatím při pracovní debatě odložen, řekl Lipavský.

Moskva ve své aktuální reakci na americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk zopakovala požadavek na stažení sil NATO ze střední a východní Evropy. Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO. V odpovědi je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu "vtrhnout na Ukrajinu". Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.

Lipavský považuje požadavky za nelegitimní. Zmínil také, že dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov adresoval jemu i šéfům diplomacií dalších členských států EU a NATO dopis, na který unie a aliance odpověděly jednotně. Ruský velvyslanec podle Lipavského apeloval na jeho náměstka, zda by Česko neodpovědělo samostatně, ministr ale považuje společnou reakci za silnější. "Ruská strana by ráda dostala mnoho různých odpovědí od mnoha různých evropských zemí a potom v tom hledala rozdíly," konstatoval.

Aktuálně se nehovoří o vojenské účasti přímo na Ukrajině. "Ale samozřejmě je naším dlouhodobým zájmem, aby východní křídlo NATO bylo co nejlépe zabezpečené," řekl Lipavský. Pokud by se konflikt vystupňoval, primární odpovědí jsou sankce, které se připravují na půdě EU.

"Přál bych si, aby celá věc skončila bez násilí, aby ruská strana nějakým způsobem ustoupila, abychom klidně dokázali najít diplomatické řešení," řekl Lipavský. Česko ale musí být připraveno na všechny varianty, míní.

Témata:  Jan Lipavský,  Ruská armáda,  Ukrajina