Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko Rusku zaplatí za plyn podle přání, Řecko nechce porušit sankce

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz plynu z Ruska.

Řecký ministr energetiky Kostas Skrekas pak řecké rozhlasové stanici Skai řekl, že Atény plánují příští měsíc zaplatit ruské plynárenské společnosti Gazprom tak, aby neporušilo sankce EU vůči Rusku. Nic bližšího k tomu neřekl.

Szijjártó už dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu. "Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura. Není to legrace, my jsme si tuhle situaci nevybrali," poznamenal Szijjártó.

Od ruské invaze na Ukrajinu země Evropské unie v několika etapách zpřísnily sankce vůči Moskvě a teď jednají o zákazu dovozu energetických surovin. Maďarsko patří mezi několik států unie, které se proti podobnému kroku stavějí, hlavně s ohledem na podobu vlastní energetiky a ekonomiky.

Řecko získává z Ruska více než 30 procent plynu, který potřebuje. Smlouva o dodávkách s Gazpromem mu končí v roce 2026. Řecká plynárenská společnost DEPA má uhradit Gazpromu fakturu za dubnové dodávky plynu do 25. května.

"Zaplatíme způsobem, který neporuší sankce a zajistí energetickou bezpečnost naší země," řekl ministr Skrekas. "Gazprom navrhl způsob platby. Má to právní, finanční a politické aspekty a my jsme všechny tyto aspekty posuzovali," dodal.

Mluvčí řecké vlády Jannis Ikonomu prohlásil, že převod na rubly je jen technickou záležitostí. "Platili jsme v eurech a budeme platit v eurech. Jak se budou přepočítávat na rubly, to je otázka, která se vyjasní."

Ruský prezident Vladimir Putin po začátku invaze a po ostré reakci západních zemí na ruskou agresi oznámil, že odběratelé ze znepřátelených zemí budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením smluv. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, následně vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb.

V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musejí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty - devizový a rublový. Odběratelé nejprve pošlou svá eura či dolary na devizový účet a Gazprombank za ně nakoupí rubly. Ty budou na rublovém účtu, z kterého banka jménem odběratelů bude hradit účty za odebraný plyn.

Agentura Bloomberg s odvoláním na zdroj blízký Gazprombank ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu. Čtyři z nich tímto způsobem už zaplatili.

Gazprom ve středu ráno zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila.

Ekonom Lukáš Kovanda v dnešním komentáři uvedl, že existují indicie, které obchodníky ujišťují v tom, že k odpojení Evropské unie jako celku od ruských energií nedojde. "Pro řadu evropských podniků jsou prostě obtížně nahraditelné," vysvětlil.

Témata:  Maďarsko Řecko zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2024 19:27

Havlíček naložil Fialovi: Jste megapopulista. Jde o "německé" platy

Mohou mít Češi výhledově německé mzdy? Slova premiéra Petra Fialy (ODS) se řeší i po týdnu. Podle místopředsedy dolní parlamentní komory Jana Skopečka (ODS) se rozdíl určitě nepodaří vyrovnat za čtyři roky. Fialu ostře zkritizoval exministr Karel Havlíček (ANO), podle kterého se předseda vlády mohl dopustit šíření poplašné zprávy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Angela Merkelová

Merkelová se po dlouhé době ozvala. Řekla lídrům, co by měli dělat

Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.