Města v Luhanské oblasti jsou pod těžkou palbou, upozornil gubernátor

"Všechny obce jsou pod palbou. Lysyčansk, Severodoněck, Rubižne, Popasna a Hirne denně čelí náletům a ostřelování z raketometů Grad, Smerč nebo Uragan," uvedl Hajdaj. "Nejakutnější místa jsou Rubižne a Popasna, kde se odehrávají boje uvnitř měst," upřesnil.

Humanitární pomoc se podle něj dostává do Lysyčansku nebo Severdoněcku, ale do Rubižného a Popasné ji kvůli neustávajícímu ostřelování dopravit nelze.

Hajdaj také vyzval obyvatele oblasti, aby se z nebezpečných míst co nejrychleji evakuovali. Mnoho lidí však podle něj odjezd odmítá. "Chodíme za skrývajícími se lidmi a nabízíme jim evakuaci, ale odmítají to. Čekají, až válka přijde až k sousednímu vchodu a až bude zničen jejich dům. Potom je vyprošťujeme z trosek a až tehdy souhlasí s odjezdem," sdělil Hajdaj. Od začátku války bylo podle něj z obklíčených měst v oblasti evakuováno zhruba 18.000 lidí.

Hajdaj doplnil, že nepřátelská vojska se chystají k ofenzivě ve dvou směrech, na město Popasna a na oblast mezi Kreminnou a Rubižným.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda,  Rusko