Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války, tvrdí Orbán

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Foto: fidesz.hu **www.fidesz.hu**

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války. To, co se děje nyní, je podobné jako při burcování před první a druhou světovou válkou, co lze vidět v médiích a ve vyjádřeních politiků, řekl v pátek ráno předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pravidelném rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio. 

"Zastaví se Rusko, pokud porazí Ukrajinu?" položil Orbán otázku a konstatoval, že mnoho lidí o tom pochybuje. Podle jeho slov se připravujeme ke vstupu do války.

"Nezdá, že by ruská armáda dokázala jednoduše porazit ukrajinskou armádu. Myslím si, že je proto nelogické předpokládat, že Rusko najednou napadne západní svět," dodal s poznámkou, že Rusové by už Ukrajince porazili, kdyby byli dost silní.

Přitom sílu NATO nelze srovnávat s Ruskem, západní aliance může být podle jeho vyjádření tisícinásobně silnější. 

Orbán připomněl, že jde o válku dvou slovanských národů a už dva roky nedostal od západních lídrů odpověď, proč tento konflikt neizolují.

"Evropa nejprve posílala jen přilby, pak vojenskou techniku ​​a nyní chtějí některé země provádět vojenské akce ve vzdušném prostoru Ukrajiny," řekl Orbán s tím, že podle jeho názoru je v Evropě citelná komunikace "přípravy válečné akce".

Ruská armáda ale v posledních týdnech postupuje. Ve středu oznámila, že obsadila vesnici Kliščijivka, která se nachází na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti nedaleko města Bachmut. Jde o jednu z mála vesnic na východní frontě, kterou ukrajinské síly dobyly během loňské protiofenzívy. Uvedla to agentura AFP.

Ukrajina bezprostředně nekomentovala údajné znovudobytí Kliščijivky ruskými silami.

Ruské jednotky poprvé dobyly Kliščijivku v lednu 2023, ale Ukrajina ji získala zpět 17. září na konci své z velké míry neúspěšné protiofenzivy.

Kliščijivka se nachází jižně od klíčového frontového města Bachmut, a před konfliktem tam žilo přibližně 500 lidí.

Od 10. května, kdy Rusko zahájilo ofenzívu v Charkovské oblasti, Moskva oznámila několik územních zisků. V pondělí informovala o údajném dobytí vesnice Bilohorivka, což jí otevřelo cestu k získání plné kontroly nad Luhanskou oblastí.

Ukrajinská armáda v posledních týdnech čelí silnému tlaku a snaží se odrážet novou ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti. Zároveň její jednotky sužuje kritický nedostatek munice podél celé frontové linie.

Ruské síly postoupily v jedné části Charkovské oblasti o deset kilometrů, ale situaci na bojišti se ukrajinské armádě podařilo stabilizovat. Uvedl to v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ukrajinská média, píše Reuters.

"Naše obranné síly dnes (v pátek) stabilizovaly Rusy tam, kde se nacházejí. Nejhlubší bod jejich postupu je deset kilometrů," citovala Zelenského slova tisková agentura RBK-Ukrajina.

Rusko spustilo 10. května novou ofenzívu na Charkovskou oblast, která se nachází u společné hranice na severovýchodě Ukrajiny. Zelenskyj minulý týden vzhledem k situaci zrušil své návštěvy Belgie a Španělska.

Podle výpočtů agentury AFP na základě údajů amerického Institutu pro studium války (ISW) dobylo Rusko od 9. do 15. května celkem 278 čtverečních kilometrů ukrajinského území. 

Témata:  Rusko Viktor Orbán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.