Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moldavsko podle moldavské premiérky bez pomoci Evropy krizi nezvládne

Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády
Foto: FREE Photo Kashuba Taras / UNIAN

Moldavsko samo bez pomoci Evropy nepřekoná následky pandemie nemoci covid-19, rostoucích cen energií a náporu válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vpředvečer berlínské dárcovské konference to dnes v Nadaci Konrada Adenauera prohlásila moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Přislíbila, že využití očekávané západní pomoci bude transparentní do posledního centu.

"Vždy jsme chtěli kráčet k demokratickým hodnotám, lidským právům a právnímu státu, protože víme, že to vše je základem prosperity a života ve svobodě," řekla Gavrilitsaová. "Naše cesta za prosperitou, ve kterou jsme věřili, byla brutálně přerušena válkou," uvedla.

Gavrilitsaová v projevu řekla, že do 2,6milionového Moldavska, které patří k nejchudším zemím Evropy, uteklo z Ukrajiny přes 390.000 válečných uprchlíků. Více než čtvrtina z nich v zemi zůstala. "Přes 110.000 lidí zde nalezlo ubytování, takřka polovina z tohoto počtu jsou děti," řekla.

Premiérka řekla, že všem prchajícím dokázalo Moldavsko poskytnout přijatelnou pomoc. "Přes krásné obrázky solidarity ale čelíme tvrdé realitě. Jsme tady mezi přáteli, takže budu upřímná," řekla s tím, že Moldavsko se nikdy s takovou krizí nepotýkalo. Země se vzpamatovává z hospodářských následků pandemie, vysokých cen energií a náporu běženců.

"Vysokým cenám energií čelí i ostatní evropské země, ale v Moldavsku se cena plynu od loňského září zvýšila o 360 procent. Ještě před válkou byla inflace 18 procent. Na 25 procent našich domácností musí vydat čtvrtinu příjmů na energie," řekla Gavrilitsaová. "Více než čtvrtina populace žije v chudobě," uvedla.

Gavrilitsaová zdůraznila, že země potřebuje posílit svou energetickou bezpečnost, neboť je nyní v případě plynu zcela závislá na ruských dodávkách. Země podle ní rovněž potřebuje znamení, že současnou těžkou dobou s potřebnými reformami může projít společně s Evropou. "Potřebujeme vědět, že je světlo na konci tunelu," řekla.

"Dostávám často otázky, co potřebujeme. Odpověď je jednoduchá. Už si nemůžeme dovolit nést náklady krize z našeho rozpočtu. To není nijak překvapivé, když uvážíte náklady Západu na překonání krize," uvedla s tím, že Moldavsko má v Evropě nejnižší hrubý domácí produkt na obyvatele.

"Nikdy více jsme nepotřebovali podporu, abychom se stali součástí svobodného světa," řekla. Gavrilitsaová připomenula, že po druhé světové válce k cestě za prosperitou a svobodou pomohl západní Evropě americký Marshallův plán. "My potřebujeme rychlý, pružný a komplexní mechanismus," řekla premiérka, podle které bez pomoci ve formě grantů se neobejde ani moldavský rozpočet.

V úterý se v Berlíně za podpory Francie a Rumunska koná dárcovská konference, která má Moldavsku pomoci s řešením situace vyvolané náporem běženců. Gavrilitsaová uvedla, že do Berlína přijela se seznamem konkrétních projektů. Dodala, že všechny tyto projekty mají jasná měřítka, aby je západní země mohly vyhodnotit. Přislíbila také, že Moldavsko pomoc vyváží transparentností, kdy bude jasný osud každého utraceného centu.

Témata:  Moldávie koronavirus (coronavirus) COVID-19 uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.