Zprávy o nalezených mrtvých tělech na ulicích města severozápadně od Kyjeva označili za falešné také předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin a blízký spojenec ruského prezidenta Dmitrij Medveděv, který aktuálně zastává pozici místopředsedy ruské bezpečnostní rady. Ruské popírání násilností v Buči je ale například podle stanice BBC v rozporu se svědectvími místních lidí i s vizuálními důkazy.

Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča za jeho okupace ruskými silami vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel. Za zvěrstva považují události ve městě mimo jiné zástupci Evropské unie, Německa, Británie i Česka a slibují zostření sankcí proti Rusku.

"Jakákoli obvinění na adresu ruské strany a ruských vojáků jsou nepodložená. Je to šikovně zrežírovaná show, a to tragická," citovala agentura TASS Dmitrije Peskova. Mluvčí Kremlu dodal, že ti, co volají po nezávislém vyšetření událostí v Buči, by se měli zamyslet, nakolik je v tuto chvíli skutečně nestranné prošetření možné. K vytvoření speciálního soudu, jehož úkolem by bylo přezkoumat zločiny spáchané během války na Ukrajině včetně údajného vraždění v Buči, vyzval dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.

"Jsou to fake news, které zplodila cynická představivost ukrajinské propagandy," uvedl Medveděv na svém kanálu na komunikační platformě Telegram. Zprávy podle něj byly vymyšleny "za obrovské peníze" PR agenturami a internetovými trolly.

Předseda ruské Státní dumy Volodin se pak nechal slyšet, že zprávy o dění v Buči jsou "představení cílené na západního diváka". "Washington a Brusel jsou scénáristé a režiséři a Kyjev poskytuje herce," uvedl Volodin na svém telegramovém účtu.

Důkazy proti ruským tvrzením přinesl vedle BBC také deník The New York Times (NYT), který získal satelitní snímky Buči z času ruské okupace. Snímky od firmy Maxar Technologies údajně svědčí o tom, že nejméně 11 mrtvých těl nalezených na jedné z místních ulic tam leželo už od 11. března. Deník porovnal snímky s videozáznamem z ulice a potvrdil umístění těl. Moskva mimo jiné tvrdí, že ruské jednotky opustily Buču už 30. března a těla mrtvých se objevila až o čtyři dny později.

Jiných devět satelitních snímků z 18., 19. a 31. března poskytla společnost Maxar také agentuře Reuters. "Snímky Maxaru ve vysokém rozlišení, které byly pořízeny nad Bučou severozápadně od Kyjeva, potvrzují nedávná videa a fotografie ze sociálních sítí zachycující mrtvá těla na ulici," sdělila firma Reuteurs. Agentura potvrdila, že na nejméně čtyřech snímcích jsou pravděpodobně těla na jedné z hlavních ulic v Buči.

Ruští vojáci, kteří se podíleli na zabíjení civilistů v Buči, mají být údajně vysláni na další místo tvrdých bojů na Ukrajině, možná směrem k Charkovu, napsal dnes server RBK Ukrajina s odvoláním na informace zpravodajské služby ukrajinského ministerstva obrany.

"Šedesátá čtvrtá motostřelecká brigáda ruské 35. polní armády, jejíž vojáci hromadně vraždili a mučili obyvatele Buči, má být znovu vyslána na ukrajinské území," uvedla rozvědka podle serveru. Podle jejích informací byla brigáda 4. dubna stažena z Ukrajiny do Běloruska. "Po dvou dnech odpočinku je plánují navrátit na Ukrajinu do jednoho z míst nejtvrdších bojů (orientačně směrem na Charkov)," stojí také podle RBK Ukrajina ve vyjádření ukrajinských zpravodajců.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.