Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskva znovu popřela zabíjení civilistů v Buči. Důkazy ale ukazují opak

Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).
Foto: Reprofoto AFP

Ruští představitelé dnes znovu popřeli, že by ruští vojáci byli odpovědní za zabíjení ukrajinských civilistů v Buči poblíž Kyjeva. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že jakákoli obvinění proti Rusku ohledně Buči jsou "nepodložená".

Zprávy o nalezených mrtvých tělech na ulicích města severozápadně od Kyjeva označili za falešné také předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin a blízký spojenec ruského prezidenta Dmitrij Medveděv, který aktuálně zastává pozici místopředsedy ruské bezpečnostní rady. Ruské popírání násilností v Buči je ale například podle stanice BBC v rozporu se svědectvími místních lidí i s vizuálními důkazy.

Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča za jeho okupace ruskými silami vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel. Za zvěrstva považují události ve městě mimo jiné zástupci Evropské unie, Německa, Británie i Česka a slibují zostření sankcí proti Rusku.

"Jakákoli obvinění na adresu ruské strany a ruských vojáků jsou nepodložená. Je to šikovně zrežírovaná show, a to tragická," citovala agentura TASS Dmitrije Peskova. Mluvčí Kremlu dodal, že ti, co volají po nezávislém vyšetření událostí v Buči, by se měli zamyslet, nakolik je v tuto chvíli skutečně nestranné prošetření možné. K vytvoření speciálního soudu, jehož úkolem by bylo přezkoumat zločiny spáchané během války na Ukrajině včetně údajného vraždění v Buči, vyzval dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.

"Jsou to fake news, které zplodila cynická představivost ukrajinské propagandy," uvedl Medveděv na svém kanálu na komunikační platformě Telegram. Zprávy podle něj byly vymyšleny "za obrovské peníze" PR agenturami a internetovými trolly.

Předseda ruské Státní dumy Volodin se pak nechal slyšet, že zprávy o dění v Buči jsou "představení cílené na západního diváka". "Washington a Brusel jsou scénáristé a režiséři a Kyjev poskytuje herce," uvedl Volodin na svém telegramovém účtu.

Důkazy proti ruským tvrzením přinesl vedle BBC také deník The New York Times (NYT), který získal satelitní snímky Buči z času ruské okupace. Snímky od firmy Maxar Technologies údajně svědčí o tom, že nejméně 11 mrtvých těl nalezených na jedné z místních ulic tam leželo už od 11. března. Deník porovnal snímky s videozáznamem z ulice a potvrdil umístění těl. Moskva mimo jiné tvrdí, že ruské jednotky opustily Buču už 30. března a těla mrtvých se objevila až o čtyři dny později.

Jiných devět satelitních snímků z 18., 19. a 31. března poskytla společnost Maxar také agentuře Reuters. "Snímky Maxaru ve vysokém rozlišení, které byly pořízeny nad Bučou severozápadně od Kyjeva, potvrzují nedávná videa a fotografie ze sociálních sítí zachycující mrtvá těla na ulici," sdělila firma Reuteurs. Agentura potvrdila, že na nejméně čtyřech snímcích jsou pravděpodobně těla na jedné z hlavních ulic v Buči.

Ruští vojáci, kteří se podíleli na zabíjení civilistů v Buči, mají být údajně vysláni na další místo tvrdých bojů na Ukrajině, možná směrem k Charkovu, napsal dnes server RBK Ukrajina s odvoláním na informace zpravodajské služby ukrajinského ministerstva obrany.

"Šedesátá čtvrtá motostřelecká brigáda ruské 35. polní armády, jejíž vojáci hromadně vraždili a mučili obyvatele Buči, má být znovu vyslána na ukrajinské území," uvedla rozvědka podle serveru. Podle jejích informací byla brigáda 4. dubna stažena z Ukrajiny do Běloruska. "Po dvou dnech odpočinku je plánují navrátit na Ukrajinu do jednoho z míst nejtvrdších bojů (orientačně směrem na Charkov)," stojí také podle RBK Ukrajina ve vyjádření ukrajinských zpravodajců.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda Ukrajina Buča

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.