Na 68 procent Němců požaduje, aby kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet rezignoval na všechny funkce. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil institut YouGov. Unie dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která sama již nekandidovala, protože odchází z politiky, získala pod Laschetovým vedením v nedělních volbách 24,1 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa.
YouGov v rychlé sondáži zjistil, že 51 procent respondentů požaduje bezpodmínečný Laschetův odchod a že dalších 17 procent by rezignaci tohoto kancléřského kandidáta spíše uvítalo. Čtyři procenta dotazovaných chce, aby ve funkcích rozhodně zůstal, devět procent uvedlo, že by spíše měl zůstat. Zbývající respondenti neměli jasný názor.
Další Laschetův osud je nyní nejistý. Německá média s odvoláním na své zdroje informují, že v unii čelí značné opozici a že nejsou ojedinělé hlasy, aby ho v možných koaličních jednáních vystřídal bavorský premiér a šéf bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder. CSU spolu s Křesťanskodemokratickou unií (CDU), které předsedá Laschet, tvoří na spolkové úrovni tradiční svaz.
Laschet, který je kancléřským kandidátem unie CDU/CSU, je také ještě premiérem západoněmecké spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Tím může být nejdéle do 26. října, kdy je ustavující zasedání Spolkového sněmu, ve kterém usedne jako poslanec. Souběh těchto funkcí zemská ústava Severního Porýní-Vestfálska neumožňuje. Deník Handelsblatt v úterý napsal, že o Laschetově nástupci v premiérském křesle je již rozhodnuto a že výměna by mohla začít již tento víkend, tedy výrazně dříve oproti očekáváním. Zemské vedení CDU tuto informaci ale popřelo s tím, že o personální otázce ještě jasno není.
O nejisté Laschetově pozici svědčí i to, že nedokázal prosadit zvolení šéfa poslanecké frakce CDU/CSU jen na období koaličních rozhovorů. Proti takovému řešení se ostře postavila CSU a také část CDU, proto poslanci v úterý opětovně zvolili šéfem frakce Ralpha Brinkhause z CDU. Jeho funkční období však není standardně roční, ale po vnitrounijním jednání bylo kompromisně omezeno na sedm měsíců. Spekulovalo se, že Laschet chtěl tuto funkci v případě odchodu do opozice pro sebe, což ale straníci popřeli.
Laschet se prozatím nadějí na sestavení vlády spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP) nevzdává, ačkoli podle Södera je pravděpodobné, že obě menší strany se přikloní ke koalici se sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze. SPD volby vyhrála s 25,7 procenta hlasů.
Témata: Německo, Armin Laschet
Související
21. září 2026 13:15
6. září 2026 17:24
28. července 2026 16:04
27. července 2026 9:15
26. července 2026 12:36
20. června 2026 19:54
