reklama

Během dřívější silné druhé vlny infekce Slovensko letos v únoru a na začátku března denně hlásilo i trojciferné počty úmrtí lidí po nákaze koronavirem. V přírůstku úmrtí v přepočtu na obyvatele tehdy země byla na prvním místě na světě.

Tento týden ve středu slovenské laboratoře druhý den po sobě potvrdily přes 1400 nových případů koronavirové nákazy, tedy nejvyšší přírůstek za posledních téměř šest měsíců. Počet hospitalizovaných v souvislosti s koronavirovou infekcí naopak klesl, v úterý byl na maximu od konce května. Výraznou většinu z nich tvoří lidé, kteří nebyli očkováni proti covidu-19.

"Vrchol růstu počtu případů by mohl nastat v říjnu a v listopadu. Nelze čekat, že se vrátíme k počtům, které jsme měli v létě. Očekáváme, že několika týdnů či měsíců přetrvá zátěž zdravotnictví," řekl novinářům šéf analytiků ministerstva zdravotnictví Matej Mišík.

Také v Česku stoupl počet nových případů koronaviru, byl ale nižší ve srovnání se Slovenskem, které má oproti ČR o polovinu obyvatel méně. Ve středu laboratoře v Česku odhalily 732 nakažených, což je nejvíce od 19. května.

Slovensko má dosud plně očkovaných jen zhruba 41 procent obyvatel. V EU, kde bylo v průměru očkováno už kolem 62 procent obyvatel, se tak Slovensko v přepočtu na obyvatele řadí k zemím s nejnižším počtem podaných vakcín. Představitelé slovenské vlády tvrdili, že nízký zájem veřejnosti souvisí i s tím, že představitelé opozice nepodpořili očkovací kampaň nebo zpochybnili očkování proti covidu-19. Mezi ně patří i expremiéři Robert Fico a Peter Pellegrini, jejichž strany se podle sondáží řadí k nejpopulárnějším politickým uskupením v zemi. Tempo očkování na Slovensku výrazněji nezrychlilo ani po spuštění loterie o finanční ceny pro obyvatele, kteří se nechají očkovat. Ze skupiny obyvatel starších 70 let, kteří se řadí k nejohroženějším v souvislosti s koronavirovou nákazou, nebylo podle Mišíka dosud očkováno téměř 200.000 osob

reklama