Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí sdělilo ČTK, že nemá informace o zraněných novinářích z Česka.
Ukrajinský deník uvedl, že během už 40 dnů trvající války spáchali ruští okupanti na novinářích 74 zločinů. O život přišlo 18 pracovníků sdělovacích prostředků, mezi nimi tři ženy. Uneseni byli čtyři muži a čtyři ženy. Tři novináři se pohřešují. Podle podkladů generální prokuratury zranění utrpělo 13 novinářů a 15 bylo vystaveno zastrašování.
"Ruští okupanti přitom zabíjejí, unášejí a zastrašují nejen ukrajinské novináře. Mezi zabitými a zraněnými je i 19 pracovníků médií z jiných zemí: Británie - 5, Česká republika - 2, USA - 2, Dánsko - 2, Spojené arabské emiráty - 2, Rusko - 2, Irsko -1, Švýcarsko - 1, Francie - 1, Litva - 1," napsala Ukrajinska pravda bez upřesnění, zda jde v konkrétních případech o mrtvé nebo zraněné.
"Neregistrujeme žádného zraněného novináře. Ani z redakcí se na nás nikdo neobrátil," sdělilo dnes večer ČTK tiskové oddělení českého ministerstva zahraničí.
Minulý týden bylo v oblasti bojů severně od Kyjeva nalezeno tělo ukrajinského dokumentaristy a fotografa Maksyma Levina, který pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC a pro agentury Reuters a AP. Při ruském ostřelování zahynula před 14 dny v Kyjevě novinářka Oxana Baulinová pracující pro ruský server The Insider. V polovině března ruští vojáci v Irpini zastřelili novináře listu The New York Times Brenta Renauda, který jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Témata: válka na Ukrajině, novináři
Související
20. listopadu 2024 16:28
