Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nakažlivější britská mutace koronaviru se může lišit i příznaky

Koronavirus SARS-CoV-2
Koronavirus SARS-CoV-2
Foto: NIAID-RML

Příznaky u lidí nakažených covidem-19 se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská mutace nebo původní covid. Ti s britskou mutací mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

"Ztráta chuti a ztráta čichu byly výrazně méně časté u lidí pozitivních s (britskou) variantou," uvádí Britský statistický úřad (ONS). "Jiné příznaky byly běžnější u (britské) varianty, nejčastější byl kašel, bolest v krku, únava, myalgie (bolest svalů) a horečka," uvádí ONS. Dušnost, bolest hlavy a obtíže se zažíváním jsou stejně časté u obou variant.

Průzkum bral v potaz pacienty pozitivně testované na covid-19 v Británii v období od 15. listopadu 2020 do 16. ledna 2021. Studie infekcí ONS patří podle Reuters k hlavním nástrojům pro odhad komunitního šíření koronaviru.

Takzvaná britská mutace, která se poprvé objevila na jihovýchodě Anglie v prosinci loňského roku, je výrazně nakažlivější. Podle britské vlády je navíc také možná o 30 procent smrtonosnější než původní kmen, vědci ale toto tvrzení zatím spíše odmítají a odvolávají se na nedostatečný rozsah zkoumaných dat. Panují obavy, že stávající vakcíny, nebo ty, které jsou teprve ve fázi vývoje, by mohly být proti mutaci méně účinné.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 zdraví

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.