Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NASA ohlásila velké dobrodrzžství: Dvě mise s cílem studovat Venuši

Raketa Orion
Raketa Orion
Foto: NASA

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše.

Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. Podle médií se NASA chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.

Cílem nových projektů je pochopit, jak se z Venuše stal "svět připomínající inferno", ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. NASA uvádí, že Venuše mohla být kdysi první obyvatelnou planetou Sluneční soustavy, s oceánem a klimatem podobným Zemi.

"Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi, přes sopky na jejím povrchu až po úplný spodek a její samotné jádro," řekl o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner. "Bude to, jako bychom tu planetu znovu objevili," dodal.

Jeden projekt dostal název DAVINCI+. Od něj si americká vesmírná agentura slibuje poznatky o složení atmosféry a vhled do změn, kterými prošla, píše zpravodajský web Axios. Druhá mise s označením VERITAS pak bude snahou zmapovat povrch planety a zjistit, zda na Venuši dochází k pohybu tektonických desek a vulkanické aktivitě. Obě iniciativy mají rozpočty okolo 500 milionů dolarů (přes deset miliard Kč).

"Doufáme, že tyto mise prohloubí naše chápání vývoje Země a toho, proč je dnes obyvatelná, zatímco jiné planety naši Sluneční soustavy nejsou," řekl při středeční tiskové konferenci šéf NASA Bill Nelson.

Témata:  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) Venuše

Související

Aktuálně se děje

9:51

David Švehlík a jeho táta Alois (†85). Poslední přání hereckého barda se už nesplní

Česko dnes rozesmutnila smutná zpráva o odchodu legendárního herce Aloise Švehlíka. Bylo mu 85 let, poslední narozeniny oslavil na konci loňského července. Tehdy vyslovil jedno přání ohledně dalšího působení před kamerou. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Grónsko

Analýza

Co bude s Grónskem? Dánové dříve dali USA volnou ruku, nátlak ale trpět nebudou

Grónsko, největší ostrov světa, se ocitlo v centru neobvyklé globální pozornosti. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa o jeho možném začlenění pod Spojené státy vzbudila obavy mezi spojenci. Ačkoli bezpečnostní argumenty nejsou v kontextu Arktidy bezdůvodné, posílení americké národní bezpečnosti by mělo vycházet ze spojenectví a důvěry, nikoliv z nátlaku. Grónsko může být klíčovým partnerem, ne cílem agrese.