Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO našlo shodu na výši další vojenské pomoci Ukrajině

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).
Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).
Foto: NATO

Členské státy NATO se dohodly na poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur na příští rok. Tuto informaci ve středu potvrdil agentuře Reuters anonymní evropský diplomat.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg navrhl tuto částku, aby zajistil, že podpora Ukrajině zůstane na stejné úrovni jako po začátku ruské invaze. Lídři NATO by měli tuto pomoc oficiálně schválit na summitu ve Washingtonu, který proběhne od 9. do 11. července.

Podle agentury DPA se Stoltenbergovi nepodařilo přesvědčit spojence, aby se zavázali k dlouhodobému finančnímu plánu na podporu Ukrajiny. Zároveň nebyla dosažena dohoda ohledně rozdělení finančních nákladů, přičemž členské státy pouze obecně uvedly, že by měly hrát roli podle svého HDP. Další příspěvky pro Ukrajinu by mohly být přehodnoceny na následujících summitech NATO.

Spojenci NATO také plánují během příštího roku vypracovat dvě zprávy, které budou analyzovat dodávky vojenské pomoci Ukrajině jednotlivými zeměmi. Tento krok má zajistit větší transparentnost a rovnoměrnější rozdělení zátěže mezi členské státy prostřednictvím poměrných příspěvků.

Na washingtonském summitu se očekává přijetí plánu na koordinaci vojenské pomoci Ukrajině v rámci mise s názvem Bezpečnostní pomoc a výcvik NATO pro Ukrajinu (NSATU). Tato mise představuje první oficiální poskytnutí tohoto typu pomoci Ukrajině v rámci NATO.

Dosud byla pomoc koordinována neformální kontaktní skupinou pro obranu Ukrajiny, vedenou Spojenými státy. Tato skupina, známá jako seskupení Ramstein, bude nadále sloužit jako politické fórum, zatímco NATO převezme vojenskou správu, která bude řídit dodávky zbraní a výcvik ukrajinských vojáků.

Ministři obrany členských států NATO se na nedávném zasedání v Bruselu také dohodli na plánu koordinace pomoci Ukrajině v oblasti dodávek vojenské techniky a výcviku.  Tato koordinace se přesune z neformální skupiny vedené Spojenými státy pod oficiální misi NATO, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci.

Podpůrná mise NATO pro Ukrajinu, nazvaná NSATU, bude mít sídlo v německém Wiesbadenu a její oficiální spuštění je naplánováno na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.

Velení mise bude umístěno v americké vojenské posádce ve Wiesbadenu a další logistické uzly budou na zatím neupřesněných místech na východním křídle Aliance. Velení se ujme tříhvězdičkový generál podřízený vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě.

"Mise by měla zahrnovat téměř 700 osob z NATO a partnerských států," uvedl Stoltenberg. Dodal, že NATO poskytne výcvik ukrajinským ozbrojeným silám ve výcvikových zařízeních na území členských států, bude plánovat a koordinovat dary pro Ukrajinu, řídit přepravu a údržbu techniky a podporovat dlouhodobý rozvoj ukrajinských ozbrojených sil.

Stoltenberg zdůraznil, že tímto krokem se NATO nestává účastníkem konfliktu na Ukrajině. Samo NATO se ale vojensky na válce s Ruskem podílet nebude, neplánuje totiž vyslat své vojáky na Ukrajinu, uvedl Stoltenberg během návštěvy Finska podle agentury AFP. 

NATO a jeho spojenci slíbili Ukrajině vojenskou a finanční podporu v boji proti ruské invazi, kterou budou poskytovat tak dlouho, jak bude potřeba. Nicméně vyslání vlastních vojáků na Ukrajinu obecně odmítají.

Témata:  NATO Ukrajina Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.