Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.
„Putin opět zneužívá zimu jako zbraň, snaží se zmrazit lidi v jejich domovech, zhasnout světla. To mu neumožníme,“ prohlásil Blinken.
Podle analýzy evropského zpravodaje Adama Parsonse začínají vysoké kruhy NATO přijímat možnost, že se blíží mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem. Ačkoli oficiální vyjádření zůstávají zaměřena na podporu Ukrajiny, v zákulisí panuje uvědomění, že dohoda bude muset být uzavřena – byť pro Ukrajinu velmi bolestivá.
„Nikdo si nemyslí, že Rusko prostě vrátí všechna území, která od roku 2022 obsadilo,“ poznamenal Parsons. Klíčovou otázkou je, co může Ukrajina a světová komunita akceptovat, pokud jde o územní ústupky, například Krym nebo části oblastí anektovaných v roce 2022.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že jakákoli mírová jednání mohou začít teprve ve chvíli, kdy bude Ukrajina v pozici síly. „Naším úkolem není navrhovat podobu mírového procesu, ale zajistit, aby Ukrajina měla prostředky k dosažení výhodné vyjednávací pozice,“ uvedl.
Rutte také vyzval k větší vojenské pomoci Ukrajině a varoval před tím, aby se diskuse příliš zaměřily na podobu mírových dohod místo podpory ukrajinské obrany.
Rutte upozornil, že Putin pokračuje v eskalaci konfliktu, využívá Ukrajinu jako „testovací pole“ pro experimentální rakety a údajně nasazuje i severokorejské vojáky. Jako příklad uvedl novou balistickou zbraň, známou pod přezdívkou „Oreshnik“, která byla v listopadu použita při útoku na Dnipro.
Putinovy akce, včetně sabotážních operací, kyberútoků a energetického vydírání, podle Rutteho svědčí o jeho neochotě usilovat o mír. „Putin se snaží podlomit odhodlání Ukrajiny i naše, ale mýlí se,“ zdůraznil generální tajemník.
Na programu bruselského setkání je i otázka destabilizačních aktivit Ruska a Číny, jejichž cílem je oslabit země NATO. Aliance zdůrazňuje nutnost posilovat vlastní obranu a zajišťovat podporu Ukrajině i navzdory pokusům Moskvy a Pekingu ovlivňovat světové dění.
NATO se nadále staví pevně za Ukrajinu, s vědomím, že nadcházející měsíce mohou být klíčové jak pro budoucí podobu konfliktu, tak pro samotnou alianci.
Témata: NATO
Související
4. prosince 2024 18:30
2. prosince 2024 11:31
26. listopadu 2024 14:32
25. listopadu 2024 11:00
24. listopadu 2024 11:29
11. listopadu 2024 16:47
