reklama

Ta zjistila, že z finančních a hospodářských nejistot mají Němci výrazně větší strach než z přírodních katastrof a extrémních výkyvů počasí nebo z celosvětového růstu moci autoritářských režimů.

"Úzkostlivý pohled do peněženek rychle zvyšuje finanční obavy. Celkově pak mají lidé mnohem větší obavy než před rokem," řekl vedoucí výzkumu Grischa Brower-Rabinowitsch. Poukázal na to, že index strachu, který je průměrem všech sledovaných kategorií obav, vzrostl meziročně o šest procentních bodů a nyní je s hodnotou 42 procent na nejvyšší úrovni za poslední čtyři roky.

Zatímco loni se Němci nejvíce obávali zvyšování daní a snižování dávek kvůli pandemii nemoci covid-19 a předloni kontroverzní politiky tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, letos se na vrchol žebříčku strachu dostaly rychle rostoucí náklady na život. Podobně vysokou obavu ze zdražování životních nákladů měli Němci naposledy v roce 2010.

Například terorismus, který anketě v Německu vévodil v letech 2016 a 2017, se letos mezi deset největších strachů vůbec nedostal. Finanční obavy tak letos v hodnocení zcela převládly. "Cenová spirála děsí obyvatelstvo všech vrstev. Platí to pro bohaté i chudé respondenty, mladé i staré, muže či ženy a pro příznivce všech politických stran napříč spolkovými zeměmi," řekl politolog Manfred Schmidt z univerzity v Heidelbergu.

Brower-Rabinowitsch na tiskové konferenci poukázal na to, že meziroční nárůst obavy z životních nákladů o 17 procentních bodů na zmíněných 67 procent je pozoruhodný. Podobně výrazný nárůst v této kategorii společnost R+V Versicherung zaznamenala v roce 1993, kdy se Německo vyrovnávalo s hospodářskými dopady po znovusjednocení země. Strach z inflace tehdy zrychlil z 29 na 57 procent. Loni se pak podle studie inflace obávalo 50 procent dotazovaných.

Německo se nyní potýká s hospodářskými následky ruské invaze na Ukrajinu, zejména pak s energetickou krizí, která dramaticky zdražila náklady na energie. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v září podle dnešní konečné zprávy statistického úřadu zrychlilo na deset procent ze srpnové hodnoty 7,9 procenta. Pro celý letošní rok pak vláda očekává růst inflace o osm procent.

Druhou největší obavou Němců po vysokých nákladech na potraviny a energie je strach z toho, že bydlení se v Německu stane finančně nedostupné. Na třetím místě skončila obava ze zhoršující se hospodářské situace, čtvrté jsou starosti kvůli vysokým daním a omezování příspěvků a páté obavy daňových poplatníků z dluhové krize Evropské unie.

Největší nefinanční obavou je se 49 procenty strach z přírodních katastrof, který je na šesté příčce. Sedmé jsou obavy z růstu moci autoritářů a osmý je strach z klimatických změn. Na deváté, respektive desáté příčce pak skončily obavy, že země se nevyrovná s přílivem běženců a že politici své úkoly nezvládnou.

Studie je výsledkem průzkumu veřejného mínění mezi zhruba 2400 Němci staršími 14 let. Průzkum se uskutečnil mezi červnem a srpnem letošního roku. Společnost R+V Versicherung přehled největších obav Němců sestavuje 30 let, poprvé s ním začala v roce 1992.