reklama

Poslanci Spolkového sněmu i zákonodárných sborů jednotlivých spolkových zemí v předvolebním období dostávali takzvané phishingové e-maily, které měly za cíl ukrást jejich osobní údaje či přístupová hesla. Tyto údaje se pak měly být využívány k dezinformačním kampaním či vydírání.

Německý parlament čelil podle tajných služeb kybernetickým útokům několikrát, postiženi byli i vládní poslanci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. To, že stopy takových útoků často vedou do Ruska, říkají němečtí politici zcela otevřeně. Obětí hackerů se stala v roce 2015 podle německých médií i kancléřka Angela Merkelová, která Moskvu v souvislosti s kybernetickými aktivitami opakovaně kritizuje za porušování mezinárodního práva a evropských hodnot.

Berlín vyzval v pondělí ruskou vládu, aby kybernetické útoky proti německým politikům okamžitě zastavila. Podle ministerstva zahraničí vláda disponuje "spolehlivými poznatky, na jejichž základě lze činnost Ghostwriteru přiřadit ke kybernetickým aktivitám ruského státu a ruské vojenské tajné služby GRU".

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že Německo nemá pro účast Ruska na kybernetických útocích žádné důkazy. Případ je podle ní součástí kampaně před německými parlamentními volbami 26. září.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, a Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) v červnu oznámily, že se "zintenzivňují útoky na stranické funkcionáře s cílem získat zpravodajské informace". Tyto útoky podle nich často míří na soukromé i pracovní e-mailové adresy poslanců.

reklama