Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá prokuratura vyšetřuje Rusku připisované kybernetické útoky na poslance

Útok hackera, ilustrační fotografie
Útok hackera, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Generální prokuratura v Německu dnes uvedla, že začala vyšetřovat kybernetické útoky proti německým politikům, které úřady připisují hackerské skupině Ghostwriter napojené na Rusko. Učinila tak na základě informací dodaných tajnými službami, informovala agentura DPA s odvoláním na sdělení státního zastupitelství v Karlsruhe. Moskva nařčení odmítá.

Poslanci Spolkového sněmu i zákonodárných sborů jednotlivých spolkových zemí v předvolebním období dostávali takzvané phishingové e-maily, které měly za cíl ukrást jejich osobní údaje či přístupová hesla. Tyto údaje se pak měly být využívány k dezinformačním kampaním či vydírání.

Německý parlament čelil podle tajných služeb kybernetickým útokům několikrát, postiženi byli i vládní poslanci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. To, že stopy takových útoků často vedou do Ruska, říkají němečtí politici zcela otevřeně. Obětí hackerů se stala v roce 2015 podle německých médií i kancléřka Angela Merkelová, která Moskvu v souvislosti s kybernetickými aktivitami opakovaně kritizuje za porušování mezinárodního práva a evropských hodnot.

Berlín vyzval v pondělí ruskou vládu, aby kybernetické útoky proti německým politikům okamžitě zastavila. Podle ministerstva zahraničí vláda disponuje "spolehlivými poznatky, na jejichž základě lze činnost Ghostwriteru přiřadit ke kybernetickým aktivitám ruského státu a ruské vojenské tajné služby GRU".

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že Německo nemá pro účast Ruska na kybernetických útocích žádné důkazy. Případ je podle ní součástí kampaně před německými parlamentními volbami 26. září.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, a Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) v červnu oznámily, že se "zintenzivňují útoky na stranické funkcionáře s cílem získat zpravodajské informace". Tyto útoky podle nich často míří na soukromé i pracovní e-mailové adresy poslanců.

Témata:  Německo hackeři

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.