Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk to dnes řekl ministr hospodářství Robert Habeck. Největší evropská ekonomika je nyní závislá na dodávkách ruského plynárenského gigantu Gazprom, připomíná agentura Bloomberg.
Poptávka po plynu patrně poroste, protože Berlín postupně ukončuje výrobu elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Norsko, které je druhým dodavatelem suroviny, již těží plyn na plný výkon a Německo nemá terminál potřebný k dovážení zkapalněného zemního plynu (LNG).
"Německo se uzavřením jaderných a uhelných elektráren střelilo do nohy," konstatoval Tim Partridge, který ve společnosti DB Group Europe vede oddělení obchodování s energiemi. Země se podle něj stává zranitelnou, když produkce obnovitelných zdrojů klesá a zemního plynu je nedostatek, což tlačí na růst cen, jako tomu bylo v loňském roce.
"Existuje možnost, že Německo získá dostatek plynu a dostatek zdrojů mimo dovoz ruského plynu," řekl dnes v rozhlase Habeck. Německo by podle něj mohlo uspokojit své energetické potřeby a výpadek v dodávkách "kompenzovat" jinými zdroji a dodavateli energie.
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý kvůli eskalaci napětí na Ukrajině fakticky zmrazil schvalování kontroverzního ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa.
Habeck varoval před "přílišnými spekulacemi" a uvedl, že energetické vazby s Ruskem přežily i předchozí krize. Uvedl také, že zastavení procesu certifikace plynovodu Nord Stream 2 neznamená, že je projekt nadobro zrušen.
Německo postupně odstavuje zbývající jaderné reaktory a uhelné elektrárny. Země se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla opustit jadernou energetiku. Zvýšení spotřeby plynu by mohlo pomoci tuto mezeru zaplnit. To je však v rozporu se snahou omezit závislost na Rusku a na fosilních palivech obecně. Plány na zahájení dovozu zkapalněného zemního plynu narážejí na četné překážky.
Dovoz LNG "nikdy nebude stačit k tomu, aby plně nahradil ruský plyn", řekl ekonom Hans van Cleef z banky ABN Ambro. "Možná ho trochu nahradí, ovšem při delším a větším využíváním uhelných elektráren, ale to je samozřejmě v rozporu s klimatickými cíli," dodal.
Témata: Německo, zemní plyn
Související
19. listopadu 2024 15:42
19. listopadu 2024 9:30
15. listopadu 2024 16:36
7. listopadu 2024 20:11
22. října 2024 17:22
