Berlín vyslal do Mali zhruba 1000 vojáků, z nichž většina působí poblíž města Gao na severu země. Jejich hlavním úkolem tam je průzkum pro mírovou misi Spojených národů MINUSMA, která má zamezit násilí souvisejícícmu s islamistickými skupinami.
V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012. V současnosti tam vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla zvolenou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Junta se poté odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři tzv. Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. Paříž kvůli rozkolu ze země stáhla své vojáky a o stažení mluví i další země.
V misi MINUSMA má vojáky i Česká republika, stejně jako v souběžně působící výcvikové misi Evropské unie (EUTM). Ministryně obrany Jana Černochová dnes řekla, že nepředpokládá prodloužení současného mandátu působení české armády v EUTM.
V sázce je i působení německých vojáků po sporech s vládou v Bamaku ohledně povolení přeletů a zprávách o příchodu ruských sil do Gaa. Zorn potvrdil dřívější zprávy, že 20 až 30 ruských vojáků bylo spatřeno na letišti v Gau, jak pomáhají malijským vojákům vykládat letadlo malijského letectva.
"Letiště v Gau provozuje od stažení Francouzů jedna africká společnost," řekl Zorn agentuře Reuters. "Podle našich současných informací se ruské síly nepodílejí na provozu letiště. Situaci velmi pozorně sledujeme," dodal Zorn.
Problémy by mohly nastat, pokud by malijské úřady omezily svobodu pohybu vojáků OSN a jejich průzkumných letounů, upozornil šéf bundeswehru. "Pokud by pokračovalo porušování lidských práv během rusko-malijských operací, mohli bychom dospět k bodu, kdy německou účast na MINUSMA nebudeme dále moci odůvodnit," dodal německý generál.
