Soud podpořil rozhodnutí ministerstva obrany, které vyhláškou z listopadu loňského roku zařadilo očkování proti covidu-19 na seznam vakcín, jež vojáci pro službu v armádě musí mít, pokud tomu jejich zdravotní stav nebrání. K povinným očkováním vojáků patří mimo jiné vakcíny proti žloutence, chřipce či spalničkám.

Dvojice důstojníků, která vakcínu proti covidu odmítala, to zdůvodňovala tím, že vakcína by byla zásahem do jejich práva na fyzickou nedotknutelnost, kterou garantuje Listina základních práv Evropské unie. To soud odmítl. Zároveň ale vyzval ministerstvo obrany, aby vzhledem ke snižující se závažnosti infekce zvážilo, zda je nutné po vojácích vyžadovat i posilující dávku.

Plně vakcinovaných vojáků proti covidu, případně těch, kteří nemoc prodělali, je podle podle ministerstva obrany 94 procent ze současného stavu 183.000 mužů a žen ve zbrani. Ti, co slouží na zahraničních misích, jsou všichni plně očkovaní.

V Německu platí očkovací povinnost také pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Také někteří z nich se pokusili u soudu tuto povinnost, která je daná zákonem, napadnout. Spor se dostal až k ústavnímu soudu, který ústavní stížnost žádající zrušení očkovací povinnosti v květnu zamítl.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze chtěla původně zavést všeobecnou očkovací povinnost proti covidu-19, ve Spolkovém sněmu ale nedokázala najít dostatek hlasů, aby to prosadila. Proti byla i část vládních poslanců, především liberální svobodní demokraté.

Ve 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76,2 procenta lidí, posilující dávku má 61,7 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 91,2 procenta, posilující dávku má 85,6 procenta z nich.