Německý parlament bude mít kratší zasedání. Důvodem je zdraví poslanců

Nával slabosti, který si vyžádal zásah lékařů, nejprve 7. listopadu postihl jedenačtyřicetiletého poslance vládních křesťanských demokratů Matthiase Hauera a o několik dní později šestapadesátiletou zákonodárkyni opoziční Levice Simone Barrientosovou.

Parlamentní strany se na tyto události rozhodly rychle zareagovat. Většina debat se má zkrátit ze současných 38 minut na půlhodinu, na pravidelné dotazy na vládu bude místo půldruhé hodiny nově k dispozici jen hodina. Část projednávaných bodů se také přesune ze čtvrtků na středy. Bylo totiž běžné, že čtvrteční zasedání končilo až v pátečních brzkých ranních hodinách. Nově se má končit nejpozději o půlnoci.

Proti změnám se staví AfD. Zástupci tohoto pravicově populistického až radikálního uskupení jsou proti krácení debat, které považují za klíčový nástroj opozice. Za řešení by považovali zrušení nočních zasedání a zvýšení počtu zasedacích týdnů parlamentu.

"Zkrácení z 38 minut na 30 minut pro AfD znamená ztrátu jedné minuty řečnického času. Na tom demokracie v Německu neztroskotá," je ale přesvědčen politik křesťanských demokratů Michael Grosse-Brömer, podle něhož jde i o to, snížit "nesnesitelnou zátěž" zaměstnanců Spolkového sněmu, kteří někdy musí pracovat 16 až 17 hodin za den.

Ve Spolkovém sněmu je řečnický čas mezi jednotlivé frakce rozdělen poměrně podle jejich politické síly. Největší frakce tak mohou ke každému bodu mluvit nejdéle, ty nejmenší nejkratší dobu. Například frakci, která má deset procent všech poslanců, náleží deset procent řečnického času. Zda ho využije jeden poslanec, nebo vícero, je věcí dané frakce.

V německém parlamentu díky tomu a také díky jasnému časovému omezení u jednotlivých projednávaných bodů, nedochází k mnohahodinovým debatám a případně k takzvaným obstrukcím, které jsou známy třeba z parlamentu českého.

Témata:  Německo,  europoslanci,  AfD ,  politika,  zdraví