Není vůbec jisté, že Rusko dobude Donbas, tvrdí britské ministerstvo obrany

Oponoval také pondělnímu vyjádření šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, že Severoatlantická aliance se už do konfliktu v podstatě zapojila, protože Kyjev zásobuje zbraněmi.

"To, co vidíme na Donbase, je zcela jiný typ konfliktu, než byly boje kolem Kyjeva. Tentokrát je to střet stran, jejichž síly jsou mnohem vyrovnanější, kde mají Ukrajinci výhodu obranných pozic, které si připravili během uplynulých osmi let, a pro Rusy bude velmi obtížné přes ně proniknout," řekl Heappey.

Podle něj navíc postup ruské armády narušuje politické vměšování. "Teď to jasně vidíme, když Moskva tlačí na armádu, aby se prokázala nějakým jednoznačným úspěchem před 9. květnem, aby si mohl (ruský prezident Vladimir) Putin užít přehlídku na Rudém náměstí, i když vojensky to nemá žádný smysl," dodal náměstek.

Heappey také odmítl slova ruského ministra zahraničí, který v pondělním televizním rozhovoru prohlásil, že svět čelí reálné hrozbě třetí světové války a že Severoatlantická aliance už se do konfliktu zapojila.

"NATO se v podstatě zapojilo do konfliktu s Ruskem skrze prostředníka a toho prostředníka vyzbrojuje. Válka je válka," řekl Lavrov.

Podle Heappeyho ale zbraně na Ukrajinu nedodává NATO, nýbrž jednotlivé země, z nichž některé členy aliance jsou, jiné ale zase nikoli. "Pokaždé, když zvýšíme nabídky ohledně dodávek (zbraní), je to přímý důsledek toho, jak Rusko vede svou operaci na Ukrajině," řekl Heappey.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pokládá slova ruského ministra zahraničí za známku, že Moskva cítí porážku ve válce proti Ukrajině a jaderným konfliktem straší proto, že ztrácí poslední naději, že odradí svět od podpory Ukrajinců.

"Znamená to jen, že Moskva cítí porážku na Ukrajině. Proto svět nás musí ještě více podporovat, abychom zvítězili a uchránili evropskou a globální bezpečnost," uvedl Kuleba.

Moskva po únorovém napadení Ukrajiny oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. Ruské ministerstvo obrany minulý týden jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Moskva tvrdí, že jaderné zbraně použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Zároveň obviňuje Západ, že opatřeními přijatými po invazi na Ukrajinu v zásadě útočí na Rusko.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda,  Ukrajina