Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Oděsu opustila první loď s ukrajinským obilím, uvedla Ankara

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Z Oděsy dnes ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle ukrajinského ministerstva dopravy loď měla vyplout kolem 08:15 SELČ. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do Libanonu, který patří mezi země nejnívě závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. Na palubě je podle monitorovacího centra v Istanbulu 26.000 tun obilí. Do tureckých vod má loď dorazit v úterý.

Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.

Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Témata:  lodní doprava,  zemědělství

Aktuálně se děje

25. září 2026 21:41

Pavel Nedvěd udělal mnohamilionový obchod. Prodal byt v Praze

Soupis nemovitostí novomanželů Dary Rolins a Pavla Nedvěda by na jednom listu papíru zabral poměrně dost místa. Dvojice momentálně staví dvě vily v Česku a Itálii, zpěvačka zároveň jeden dům prodává. Zájemce o jistou nemovitost hledal nedávno i Nedvěd. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.