Odměna za teror. Netanjahu odsoudil rozhodnutí uznat Palestinu jako stát

"Záměr několika evropských zemí uznat státnost Palestiny je odměnou za teror," uvedl Netanjahu v projevu vysílaném v televizi.

"Šlo by o teroristický stát, který by se snažil znovu a znovu spáchat masakr ze 7. října, as tím nebudeme souhlasit," řekl izraelský premiér. Odkazoval přitom na loňský útok palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael, v jehož důsledku vypukla válka v Pásmu Gazy.

Irsko, Norsko a Španělsko ve středu oznámily, že 28. května oficiálně uznají Palestinu jako stát. Uvedli také, že doufají, že podobně budou postupovat i další západní země.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v reakci nařídil okamžité stažení izraelských velvyslanců z Irska, Norska a Španělska na konzultace do Izraele a varoval před následky.

Stát Palestina uznává přibližně 144 ze 193 členských zemí OSN včetně Ruska, Číny nebo Indie. Z 27 zemí Evropské unie to zatím udělalo jen několik. Proti jednostrannému uznání Palestiny jako státu jsou i USA, které jsou nejbližším spojencem Izraele.

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům. Reagoval tak na oznámení Irska, Španělska a Norska, že tento měsíc uznají státnost Palestiny, píše agentura Reuters.

Podle Izraele by uznání státnosti Palestiny v současnosti znamenalo jakousi odměnu pro palestinské militantní hnutí Hamás za jeho útoky, píše Reuters. Izrael přitom s Hamásem v současnosti vede válku v Pásmu Gazy.

Samostatný palestinský stát je i nadále cílem německé zahraniční politiky, potřebná jsou však mírová jednání, uvedla ve středu mluvčí německého ministerstva zahraničních věcí. Uvedla televize ZDF.

Výsledkem mírových jednání by mělo být dvoustátní řešení, píše ZDF. Takový dialog na Blízkém východě je však pro německou vládu v této době ještě v nedohlednu.

Témata:  Izrael,  Palestina,  Benjamin Netanjahu