Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.
Kim Čong-un podle serveru Politico obvinil Spojené státy z toho, že podporují Ukrajinu v jejím odporu proti ruské invazi. Tvrdil, že Washington využívá Ukrajinu jako „úderné vojsko“, aby oslabil Moskvu a zároveň rozšířil svůj vojenský vliv. Severokorejská státní média popisují tento postoj jako součást širšího konfliktu mezi Západem a Ruskem, což Kim využívá k posilování vazeb s Moskvou.
Severní Korea se otevřeně přiklání k Rusku v jeho střetu se Západem. Kim Čong-un tento konflikt vnímá jako příležitost k posílení své vlastní vojenské kapacity. Vývoj moderního arzenálu včetně balistických raket schopných zasáhnout pevninské Spojené státy se stal pro jeho režim prioritou.
Podle odborníků však existují obavy, že Rusko by mohlo v rámci vzájemné podpory poskytovat Pchjongjangu technologie, které by dále zlepšily schopnosti severokorejských raketových systémů.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vyvolalo spekulace, zda by mohlo dojít k obnovení diplomatických jednání mezi USA a Severní Koreou. Během Trumpova prvního funkčního období se uskutečnila tři setkání mezi oběma vůdci, ale dialog rychle zkrachoval kvůli rozdílným očekáváním ohledně uvolnění sankcí a denuklearizace Korejského poloostrova.
Odborníci však upozorňují, že návrat k situaci z roku 2018 je nepravděpodobný. Regionální bezpečnostní situace se výrazně změnila, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině, oslabení sankcí vůči Pchjongjangu a pokroku Severní Koreje v oblasti jaderných a raketových technologií.
Pchjongjang dále zvyšuje tlak na Jižní Koreu. Kim opustil dřívější rétoriku o usmíření mezi oběma zeměmi a pravidelně hrozí jadernými útoky, pokud se bude cítit provokován. Vedle přímých vojenských hrozeb Severní Korea také využívá psychologické a elektronické války, například prostřednictvím balonů nesoucích odpadky, které zasahují jihokorejské území.
Od května Severní Korea vypustila přibližně 7 000 takových balonů, což způsobilo škody na majetku, ačkoliv zatím nebyly hlášeny žádné zranění. Některé z těchto balonů dokonce dopadly na prezidentský komplex v Soulu, což vyvolalo obavy o zabezpečení klíčových míst.
Kimova snaha o posílení jaderného arzenálu a jeho stále těsnější vazby s Ruskem ukazují na změnu strategie, která zahrnuje širší zapojení do globálního geopolitického soupeření. Budoucí vývoj bude pravděpodobně ovlivněn tím, jak se vyvine vztah mezi USA, Jižní Koreou a dalšími klíčovými aktéry, stejně jako tím, jaké kroky podniknou Washington a jeho spojenci v reakci na rostoucí severokorejskou hrozbu.
Témata: válka na Ukrajině, Kim Čong-un
Související
20. září 2026 12:42
25. července 2026 14:20
6. července 2026 9:19
15. června 2026 13:15
26. května 2026 9:14
17. května 2026 11:37
