Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbán znovu vyzval k ukončení bojů na Ukrajině a mírovým jednáním

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Foto: fidesz.hu **www.fidesz.hu**

Maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu o stavu země znovu vyzval k ukončení bojů na Ukrajině a zahájení mírových jednání, jedině tak bude podle něj možné zabránit obětem. Obvinil také Evropskou unii z prodlužování války a Německo, že se postavilo do čela "válečného tábora". Vztahy s Ruskem hodlá předseda maďarské vlády zachovat, informovaly dnes agentury DPA a AP.

"Lidské životy mohou být zachráněny pouze klidem zbraní," řekl podle DPA Orbán v dnešním projevu v Budapešti. Jednání s Ruskem, které před téměř rokem zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Kyjev podmiňuje úplným stažením ruských vojsk. To Moskva odmítá.

Řekl také, že Evropská unie částečně může za to, že se válka na Ukrajině protahuje. "Když Rusko zaútočilo, Západ konflikt neizoloval, ale povýšil ho na celoevropskou úroveň," citovala Orbána agentura AP. "Válka na Ukrajině není konfliktem mezi armádami dobra a zla, ale mezi dvěma slovanskými zeměmi, které bojují proti sobě. Je to jejich válka, ne naše," dodal.

Maďarsko na rozdíl od většiny dalších členů Evropské unie a NATO odmítá dodávat Ukrajině zbraně a nedovoluje ani jejich převoz přes Maďarsko. Zdrženlivě se staví také k podpoře protiruských sankcí. Orbán, kterého kritici viní z autoritářského způsobu vlády, udržuje od svého nástupu do funkce v roce 2010 přátelské vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, připomněla DPA.

Vztahy mezi Budapeští a Moskvou nijak výrazně neochladly ani po zahájení ruské invaze na Ukrajinu před téměř rokem. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se i nadále setkával se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. "Nadále udržujeme hospodářské vztahy s Ruskem a doporučujeme to i našim aliančním partnerům," řekl dnes Orbán.

Zároveň připustil, že Maďarsko je kvůli své politice vůči Rusku v rámci západních aliancí v izolaci. V "táboře míru" podle něj zůstávají dva státy: Maďarsko a Vatikán. Zodpovědné za to je podle něj Německo, neboť po změně německého postoje vůči Rusku podlehly vnějšímu tlaku i ostatní země a přešly do "válečného tábora", do jehož čela se Berlín postavil.

"Na začátku Němci nedodávali zbraně, pouze přilby," pokračoval Orbán. Nyní se však mají německé tanky Leopard brzy valit "přes ukrajinské území na východ, k ruským hranicím". "Možná dokonce ještě existují staré mapy," řekl premiér v narážce na útok nacistického Německa proti tehdejšímu Sovětskému svazu.

Projev o stavu země pronesl Orbán v době, kdy Maďarsko čelí řadě politických a ekonomických překážek, a zároveň jen deset měsíců poté, co v parlamentních volbách získal čtvrté funkční období v řadě. Maďarská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 spadla do technické recese, zatímco maďarská měna forint za poslední rok ztratila 7,5 procenta vůči euru a 15 procent vůči dolaru. Inflace v Maďarsku patří k nejvyšším v EU a dosahuje více než 25 procent, což je výrazně více než průměr bloku, který činí zhruba deset procent.

Témata:  Viktor Orbán válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.