Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zranění bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace.
Za hlavní přičinu smrti a ranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.
Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.
Nyní zveřejněné údaje zahrnují období od ruského vpádu z 24. února do 2. dubna.
Mezitím ukrajinské úřady i svědci uvedli, že ruští vojáci ve městě Buča u Kyjeva zabili stovky civilistů. Mrtví jsou v masovém hrobě, těla ale ležela i na ulicích, některá z nich s rukama svázanými za zády. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by ruští vojáci v Buče zabíjeli civilisty. Tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou "další provokací" ukrajinské vlády.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Témata: válka na Ukrajině, OSN (Organizace spojených národů)
