Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paříž: Protestující zemědělci s traktory komplikují dopravu

Zemědělci se v Bruselu několikrát s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy. (Foto: Marian Jurečka)
Zemědělci se v Bruselu několikrát s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy. (Foto: Marian Jurečka)
Foto: Twitter

V konvojích traktorů se dnes do Paříže sjeli nespokojení francouzští zemědělci ve snaze upozornit na problémy v jejich odvětví a donutit k ústupkům vládu prezidenta Emmanuela Macrona. Ráno komplikovali dopravu na vícero místech a blokáda na městském dálničním okruhu se protáhla do odpoledních hodin. Farmáři protestují proti mezinárodním obchodním dohodám či ohlášenému zákazu glyfosátu, chemikálie používané v zemědělství mimo jiné k likvidaci plevelů.

Podle agentury Reuters do francouzské metropole dorazilo na tisíc traktorů. Pomalou jízdou dopoledne dočasně ucpaly mimo jiné dálnici A1, která spojuje hlavní město s přístavy na severu Francie. I po 15:00 pak podle deníku Le Figaro pokračovala "poklidná" blokáda městského okruhu v lokalitě Porte de Champerret. Protestující předtím ohlásili, že místo neopustí, dokud s nimi vláda nezahájí dialog.

"Macrone, odpověz nám! Zachraň farmáře," žádal jeden z transparentů v koloně traktorů. Další hesla z dnešního protestu uváděla, že vláda přehlíží potřeby zemědělců a venkovského obyvatelstva.

Část protestujících dorazila přímo do centra Paříže, kde farmáři vyhodili balíky sena na třídu Champs-Élysées a obsadili část tohoto známého bulváru. Policie je vyzývala k odchodu, dav ale nerozehnala. Neprůjezdná byla odpoledne také nedaleká Avenue Foch, kde byla původně plánována hlavní manifestace.

Farmáři se bouří například proti obchodním dohodám Evropské unie s Kanadou a skupinou jihoamerických zemí MERCOSUR, které podle nich povedou k dovozu levnějšího zboží nižší kvality. Zároveň mají pocit, že jsou neoprávněně terčem sílící kritiky kvůli otázkám spojeným s používáním pesticidů či zacházením se zvířaty. Podle mnohých zemědělců také prezident Macron uspěchal zákaz glyfosátu. Francie jde nad rámec současné politiky Evropské unie a hodlá tento druh postřiku zcela vyřadit do konce roku 2021.

"Jsme novými obětními beránky. Jakmile se něco pokazí, je to vina farmářů," popsal své pocity lídr odborového svazu FNSEA Jean-Yves Bricourt. "Zachází se s námi jako se zločinci," dodal.

Zemědělské odbory, které dnešní protest svolaly, očekávají od vlády "rázné závazky", které by pro zemědělce znamenaly návrat "slušných příjmů". Francouzský ministr zemědělství Dider Guillaume v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1 hájil vládní politiku a řekl, že s příjmy farmářům pomůže zákon z loňského roku, jakmile se naplno projeví jeho účinek. Ministr zároveň uvedl, že lidé z měst a environmentalisté by neměli farmáře očerňovat.

Silniční blokády s traktory zažívají v posledních týdnech i další západoevropské země. V říjnu opět tímto způsobem protestovali farmáři v Nizozemsku, tento týden v úterý zase tisíce traktorů vzaly útokem Berlín, čemuž předcházela v polovině listopadu podobná akce v Hamburku. V Německu jsou důvodem stále přísnější pravidla ochrany životního prostředí, nizozemské zemědělce pobouřilo obvinění, že nesou odpovědnost za porušení unijní normy o emisích dusíku.

Témata:  Francie demonstrace protest Paříž zemědělci

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.