Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po zemětřesení na Haiti téměř 2000 mrtvých a 10 000 zraněných

Následky zemětřesení
Následky zemětřesení
Foto: Pixabay

Počet mrtvých po sobotním zemětřesení na Haiti stoupl na 1941, oznámily dnes podle agentury Reuters místní úřady. Bilance se od pondělí zvýšila o pět stovek obětí, záchranáři ale dál pokračují v prohledávání trosek budov.

Poškozených nebo zničených domů je přitom na 60.000. Na Haiti dnes začal třídenní národní smutek za oběti přírodní katastrofy, zároveň ale ostrov zasáhla tropická bouře Grace, což situaci ještě podstatně zhoršilo.

Sobotní zemětřesení o síle 7,2 stupně bylo v Americe druhé nejtragičtější za posledních 20 let, větší katastrofu zažilo Haiti v lednu 2010, kdy po otřesech zemřelo na 230.000 lidí. Mnozí v postižené oblasti, včetně některých zraněných, přespávají venku kvůli obavám ze zřícení poškozených domů.

Haitský úřad civilní ochrany nyní hovoří o téměř 10.000 zraněných a neupřesněném počtu pohřešovaných. Pátrání po přeživších ale dnes záchranářům značně zkomplikovaly intenzivní srážky a lokální záplavy, které způsobila tropická bouře Grace. Některé humanitární organizace varují i před možným rozšířením cholery, uvedl server BBC Mundo.

Kvůli bouři bylo velmi obtížné zajistit pomoc pro lidi, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou. K některým nedoputovalo ani jídlo a pitná voda. V sousední jedenáctimilionové Dominikánské republice tropická bouře odřízla od zdrojů tekoucí vody na 1,2 milionu obyvatel.

"Neměli jsme čas počítat mrtvé, jen jsme ošetřovali zraněné, kterých bylo mnoho," citoval server BBC Mundo místního lékaře Robinsona Gabriela, který pomáhal v nemocnici ve městě Les Cayes. Právě toto asi dvousettisícové město na jihozápadě Haiti patří k nejvíce postiženým. "Na zdech oddělení urgentního příjmu nemocnice jsou praskliny. Tak jsme kvůli obavám ze zřícení pracovali ve dvoře nemocnice," dodal Gabriel.

Podle agentury Prensa Latina bylo při sobotním zemětřesení poškozeno či zcela zničeno na 84.000 domů. Zničeny byly i některé školy, v nichž by lidé bez přístřeší nyní mohli najít útočiště. Zborcené jsou i střechy několika kostelů, v některých se přitom v době neštěstí konala mše. Otřesy totiž udeřily v 8:30 místního času.

Přírodní katastrofa ještě prohloubila problémy, s nimiž se jedenáctimilionové Haiti už řadu let potýká. Je nejchudší americkou zemí, sužuje ho násilí ozbrojených gangů, které nyní komplikují i dopravu humanitární pomoci, a politická nestabilita. Začátkem minulého měsíce tam ozbrojenci zavraždili prezidenta Jovenela Moïseho, který stál v čele země od roku 2017. Zastřelen byl v noci ve svém domě, dosud není jasné kým a proč.

Haitský premiér Ariel Henry, který má zemi vést do prezidentských a parlamentních voleb zatím plánovaných na konec roku, v pondělí vyhlásil tři dny národního smutku. Ode dneška tak budou mimo jiné v zemi spuštěny vlajky na půl žerdi. Už v sobotu vláda vyhlásila kvůli zemětřesení na měsíc stav nouze. Neurochirurg Henry zasaženou oblast navštívil a slíbil urychlit pomoc postiženým. Dnes má jednat ze zástupci občanské společnosti, různých politických stran i s podnikateli o koordinaci pomoci a obnově poškozených regionů.

Do země míří také zahraniční pomoc. Kromě záchranných týmů z USA, Kolumbie nebo Chile dorazily už desítky tun humanitární pomoci, mimo jiné z Mexika, Chile nebo Venezuely.

Server BBC Mundo uvedl, že panují obavy z možného rozšíření cholery. Tato nemoc po ničivém zemětřesení na Haiti v roce 2010 zabila na 10.000 lidí a rozšířila se tehdy i do sousední Dominikánské republiky, kde na ni zemřelo asi 500 lidí.

Témata:  zemětřesení na Haiti Haiti zemětřesení

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.