Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počasí devastuje život jak ho známe. Svět předvádí lekci destrukce klimatu, lidé umírají, děti hladoví, zaznělo na COP29

António Guterres
António Guterres
Foto: president.gov.ua

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

Řešení? Guterres vyzval bohaté země k finanční podpoře v boji proti klimatickým změnám. Apeloval na nutnost přistupovat k otázkám klimatu jako k investici, nikoli jako k charitě, a zdůraznil, že pokud se svět nepostaví k problému odpovědně, lidstvo zaplatí cenu. Uvedl to server BBC.

I přes očekávání, že nově zvolený prezident Donald Trump opatření zruší, administrativa Joe Bidena zavedla tzv. „poplatek za metan“ pro velké producenty ropy a plynu. Tento poplatek startuje na $900 za tunu metanu vypuštěnou v tomto roce a bude se zvyšovat na $1 500 v roce 2026.

Poplatek se bude týkat zařízení, která emitují více než 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého za rok. Metan, i když je v atmosféře krátkodobě, má výrazně silnější oteplovací účinky než oxid uhličitý, a proto je snížení emisí metanu zásadní pro zpomalení globálního oteplování.

Britský premiér Sir Keir Starmer při svém vystoupení na COP29 vyzdvihl klimatické iniciativy své vlády. V prvních sto dnech vláda zrušila zákaz výstavby větrných elektráren na pevnině, zastavila vydávání nových licencí pro těžbu ropy a plynu v Severním moři a zahájila program investic do pracovních míst v těchto komunitách. Británie také v září uzavřela svou poslední uhelnou elektrárnu, čímž se stala první zemí z G7, která se zcela vzdala uhlí.

Starmer také oznámil nový klimatický cíl pro Spojené království: snížit emise do roku 2035 o 81 % oproti úrovni z roku 1990. Pro dosažení těchto ambiciózních cílů však bude nezbytné zaměřit se na snižování emisí spojených s přepravou a spotřebou masa a mléčných výrobků, stejně jako na snížení počtu letů.

Navzdory těmto krokům Starmer zdůraznil, že nehodlá lidem říkat, jak mají žít. Místo toho hovořil o investicích do čisté technologie a dopravy, které by lidem usnadnily volbu udržitelnějšího životního stylu.

Když byl Starmer tázán na svůj postoj k válce na Ukrajině a na očekávaný postoj prezidenta Trumpa, vyjádřil svou jednoznačnou podporu Ukrajině a její obraně proti ruské agresi. Starmer prohlásil, že Ukrajina by měla být postavena do co nejlepší pozice pro svou budoucnost, přičemž uvedl, že se svou podporou Ukrajiny nehodlá ustupovat.

Od nástupu do funkce v létě se Starmer snaží znovu upevnit pozici Velké Británie jako globálního lídra v oblasti klimatu. Tento nový závazek k uhlíkové neutralitě a omezení emisí naznačuje, že britská vláda má zájem prosazovat ambiciózní cíle v oblasti klimatu, a to nejen na domácí půdě, ale i v rámci mezinárodního partnerství, přičemž apeluje na ostatní státy, aby také přistoupily s ambiciózními klimatickými cíli.

Starmerova vláda se již zaměřila na investice do nových technologií, jako je například technologie zachycování uhlíku v oblastech jako Teeside a Merseyside, kde se plánuje využít dovedností z průmyslu ropy a plynu. Významné investice do obnovitelných zdrojů a inovací by měly přinést nejen čistší budoucnost, ale i nová pracovní místa a ekonomickou prosperitu v regionech, které byly dříve silně závislé na tradičních palivech. 

Témata:  klimatická konference (COP29),  António Guterres,  počasí

Aktuálně se děje

29. září 2026 9:59

Hodně žen se v tom najde, míní Monika Bagárová. Odhalila problém

Monika Bagárová se rozhodla dělat osvětu ohledně lipedému, s nímž se sama potýká, což zjistila poté, co se marně snažila zbavit tuku v jistých partiích. Podle zpěvačky jde o častější problém, než si lidé mohou myslet. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.