V Japonsku je nízká porodnost a prakticky nulová imigrace. Mnoho Japonců se žení a vdává stále později a odkládá také narození prvního dítěte. V loňském roce se k tomuto problému podle médií přidala pandemie covidu-19, která mnoha japonským ženám zabránila mít děti. V důsledku toho trpí některá odvětví hospodářství, jako je stavebnictví, obchod a stravování, citelným nedostatkem pracovních sil, píše agentura DPA.

Děti do 14 let tvoří v Japonsku 11,7 procenta celkové populace, chlapců je o něco více než děvčat. Mezi velkými zeměmi s více než 40 miliony obyvatel je na tom Japonsko nejhůře na světě. Jen o něco větší podíl dětí mají Jižní Korea a Itálie, kde jich je 11,9, respektive 12,9 procenta. Nejvíce dětí žilo v Japonsku v roce 1954, kdy jich bylo téměř 30 milionů.

Naopak počet seniorů nad 65 let stále stoupá, je jich více než čtvrtina všech obyvatel. Klesá také celková populace asijského státu.