Pod troskami mariupolského divadla je stále 1300 lidí. Záchranné práce komplikují ruské útoky

"Momentálně víme, že se 130 lidí podařilo vyvést, ale podle našich údajů je tam ještě více než 1300 lidí, kteří se nacházejí v podzemních prostorách, v tom krytu. Modlíme se za to, aby všichni žili, ale v tuto chvíli o nich nemáme žádné informace," řekla ombudsmanka Denisovová.

Zprávu o záchraně 130 lidí dnes odpoledne potvrdil i prezident Zelenskyj. Stovky dalších lidí podle něj zůstávají pod troskami. "Podle předběžných informací nejsou oběti na životech. Máme informaci o jednom těžce zraněném," uvedla radnice v první zveřejněné bilanci na sociální síti Telegram. Jde o první informaci, která se týká případných obětí, od chvíle, co divadlo ve středu zasáhla ruská bomba a téměř ho srovnala se zemí.

Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov ve středu řekl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být 1000 až 1200 lidí.

Prezident Zelenskyj v projevu k národu potvrdil také informaci, že ostřelování Mariupolu ruskými silami nadále úřadům brání ve zřizování účinných humanitárních koridorů do obklíčeného přístavního města na jihu Ukrajiny.

Podle ombudsmanky je v Mariupolu poškozeno asi 70 procent domů, a to vypovídá o velkém počtu obětí v tomto přístavním městě na březích Azovského moře, ve kterém před válkou žilo 430.000 lidí.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska a proruští separatisté dále "utáhli smyčku" obklíčení okolo města, které má strategický význam.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  Ukrajina,  válka na Ukrajině