Podle tajných služeb Putin možná vraždu Navalného nenařídil

Navalnyj byl jedním z nejvýraznějších kritiků Kremlu a podle ruských úřadů zemřel 16. února v trestanecké kolonii IK-3, známé také pod názvem Polární vlk. Oficiální verze tvrdí, že zemřel přirozenou smrtí, ale jeho spolupracovníci tvrdí, že byl zavražděn a chtějí toto tvrzení podložit důkazy.

Kreml opakovaně odmítl jakoukoli účast na Navalného smrti a Putin ji označil za nešťastnou událost. Navzdory tomu americké tajné služby dospěly k závěru, že Putin pravděpodobně nenařídil útok.

Navalného zadrželi v lednu 2021 po návratu z Německa, kde se zotavoval po otravě nervově paralytickou látkou novičok. Kreml obvinění z pokusu o otrávení popřel.

Podle deníku WSJ závěry amerických tajných služeb naznačují, že i když Putin pravděpodobně nenařídil útok přímo, nese odpovědnost za Navalného osud, protože byl dlouhodobým terčem ruských úřadů.

Zvláštní zpravodajka Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová je ale přesvědčena, že za smrt Navalného je zodpovědná Moskva, protože byl buď zabit ve vězení, nebo zemřel na následky podmínek zadržování, které se rovnaly mučení. 

"Takže ruská vláda je tak či onak zodpovědná za jeho smrt," řekla podle Reuters Kacarovová. Dodala, že dlouhá období samotky, které v Navalného případě podle ní trvaly přibližně 300 dní, mohly mít v průběhu let za následek "pomalou smrt".

Kacarovová vyjádřila "velké obavy" i o osud dalšího vězněného opozičního politika Vladimira Kara-Murzy. "Od smrti Alexeje Navalného neprojde den, aniž bych si nepoložila otázku, kdo bude další Navalnyj?" řekla s tím, že při současné úrovni represí v Rusku "jistě nějaký další Navalnyj bude."

Kara-Murza, který si odpykává 25letý trest za údajnou vlastizradu, je také přesvědčen, že za smrt Alexeje Navalného ve vězení je osobně zodpovědný ruský prezident Vladimir Putin. Kara-Murza v příspěvku na síti X uvádí, že o Navalného smrti se dozvěděl z rádia ve své vězeňské cele hned v pátek 16. února. Podrobnosti o tom, co se vlastně stalo, však Kara-Murza zatím nezná.

"Jedno však vím určitě: za smrt Alexeje Navalného je osobně zodpovědný Vladimir Putin," píše Kara-Murza ve svém příspěvku. Podle něj byl Navalnyj Putinovým "osobním vězněm." Pouze na základě Putinova "osobního příkazu" mohli v srpnu 2020 jednat lidé z 2. oddělení tajné služby FSB, kteří Navalného otrávili látkou novičok.

Kara-Murza také tvrdí, že vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci, kteří pracovali na případu Navalného, jednali na základě Putinových pokynů. Podle jeho slov i vysocí vězeňští úředníci, kteří se podíleli na mučení Navalného ve vězení, jednali dle Putinových nařízení.

Ve svém příspěvku Kara-Murza zdůrazňuje, že ti nejlepší a nejodvážnější jedinci jsou nejvíce ohroženi, a obviňuje Putina ze zbabělosti a chamtivosti.

Jeho slovům nahrává, že Putin povýšil náměstka ředitele Federální vězeňské služby (FSIN), Valerije Bojarineva, do hodnosti generálplukovníka. Učinil tak prostřednictvím výnosu podepsaném dne 19. února, tedy pouhé tři dny po smrti Navalného v trestaneckém táboře IK-3 na Dálném severu Ruska. 

Ivan Ždanov, ředitel nadace Fond boje proti korupci (FBK), kterou svého času založil Navalnyj, ve svém příspěvku na sociálních sítích upozornil, že Bojarinev byl osobně zodpovědný za týrání Navalného ve vězení, a proto "jeho povýšení by mělo být chápáno jako odměna od Putina".

Ždanov na sociální síti Telegram uvedl, že na Bojarinevův příkaz byla například omezena částka, za kterou si Navalnyj mohl ve vězeňském obchodě kupovat potraviny nebo jiné zboží denní potřeby.

Jako důkaz Ždanov zveřejnil Bojarinevův dopis adresovaný oddělení FSIN pro Vladimírskou oblast, kde byl Navalnyj vězněn do prosince 2023, kterým Navalnému zakázal utrácet na potraviny více než 5000 rublů měsíčně (50 eur). Ostatní vězni taková omezení neměli. Navalnyj většinu času strávil v trestní cele, kde se jídlo nedalo objednat.

Podle Ždanova byl Bojarinev zodpovědný i za další týrání Navalného, upozornilo Rádio Svobodná Evropa. Kromě Bojarineva byli do hodnosti generála povýšeni i další tři příslušníci FSIN a několik dalších zaměstnanců silových resortů.

Skupina 40 zemí, včetně všech 27 členských států Evropské unie, se na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě spojila ve výzvě k Rusku, aby umožnilo nezávislé mezinárodní vyšetřování okolností smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení. 

Témata:  Rusko,  Alexej Navalnyj