Polský ústavní soud opět odročil jednání o vztahu polské ústavy a práva EU

Ústavní soud bude pokračovat v jednání 7. října, ohlásila po čtyřhodinovém zasedání předsedkyně soudu Julia Przylembská. Ta podle deníku přerušila rozpravu, která po několika odročeních začala až v červenci, už počtvrté. "Z otázek zadávaných během dnešního jednání bylo zjevné, že soudcům nezáleží na rychlém řešení, ptali se i na věci nijak nesouvisející s probíranou záležitostí," napsala Gazeta Wyborcza. Dodala, že o nezávislosti ústavního soudu v nynějším složení lze mít pochybnosti: všichni jeho členové se stali ústavními soudci díky hlasům poslanců PiS a soud vede předsedkyně, navštěvující šéfa PiS v jeho bytě, kde se setkávala i se šéfem vlády.

Právě premiér Mateusz Morawiecki se obrátil na ústavní soud po březnovém rozhodnutí Soudního dvora EU, podle něhož polská soudní reforma může narušit nezávislost justice v zemi. Reforma je dlouhodobým předmětem sváru mezi Varšavou a unií. Polská vláda tvrdí, že má zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici v ní vidí snahu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) ovládnout polskou justici. Součástí širšího sporu je polský disciplinární systém pro soudce.

Březnové rozhodnutí unijního soudu se týkalo možnosti, aby polské soudy kontrolovaly správnost jmenování soudců. Premiér tehdy argumentoval potřebou vyřešit střet unijního práva s polskou ústavu. Konkrétně žádal o posouzení, zda v souladu s ústavou je zásada přednosti unijního práva a zásady loajální spolupráce unie a členských států. Tyto unijní předpisy podle premiéra buď zavazují polské orgány odstoupit od uplatňování ústavy, anebo jim nařizují uplatňovat právní předpisy způsobem, který ústavě odporuje.

Naopak zástupce ombudsmana při předchozím jednání 22. září navrhl celý případ odložit pro zjevnou zbytečnost vydání rozhodnutí v této věci. Podle ombudsmana unijní předpisy jsou v souladu s polskou ústavou. Při dnešním jednání se zástupce ombudsmana ohradil proti tomu, že dotazující soudkyně neustále přerušovala jeho vyjádření a nedovolovala mu je dokončit.

Očekává se, že verdikt polského ústavního soudu definuje budoucí vztah Varšavy s evropskou sedmadvacítkou.

Varšava je s Bruselem ve sporu v řadě oblastí - vedle soudní reformy je to problematika práv lidí s menšinovou sexuální orientací v Polsku nebo svoboda médií, připomněla dnes agentura Reuters, podle níž kritici konzervativně nacionalistickou vládnoucí stranu viní z toho, že směřuje k odchodu z EU. Většina Poláků chce však v unii setrvat. Nedávný průzkum veřejného mínění naznačil, že 88 procent obyvatel země se domnívá, že by stát měl zůstat v EU; jen sedm procent podporuje případný odchod z bloku.

Evropská komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc unijní exekutiva varovala, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny "bez ideologie LGBT", tedy sexuálních menšin. Jednotlivé obce i celé regiony nyní podle tisku na podnět vlády a vládní strany své rezoluce revidují či se tak chystají učinit, aby o peníze z EU nepřišly.

Témata:  Polsko,  EU,  soudy