Válce na Ukrajině se dalo zabránit, kdyby NATO lépe naslouchalo předchozím varováním z vlastních řad. Prohlásil to dnes jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Podle agentury Reuters odmítl odsoudit za invazi Rusko.
Ramaphosa mluvil 10. února s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a oznámil tehdy, že byla JAR požádána, aby se stala zprostředkovatelem. Reuters napsal, že Ramaphosovy dnešní výroky znamenají, že JAR nebude pro Ukrajinu ani Západ vhodným prostředníkem.
"Ta válka nemusela být, kdyby se NATO řídilo varováním z řad svých vlastních vůdců a představitelů. Několik let upozorňovali, že rozšiřování aliance na východ přinese do regionu nikoli menší, ale větší nestabilitu," řekl Ramaphosa v interpelaci v parlamentu.
Dodal, že JAR "nemůže schvalovat použití síly a porušování mezinárodního práva".
Jihoafrický prezident rovněž prohlásil, že ho Putin ujistil, že vyjednávání s Ukrajinci postupují vpřed.
Ramaphosa také vyjádřil přání mluvit osobně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Minulý pátek řekl, že byla JAR požádána, aby byla prostředníkem v konfliktu, avšak nesdělil, kdo ji o to požádal. "Někteří naléhají, abychom zaujali nepřátelské stanovisko vůči Rusku. Místo toho ale budeme trvat na tom, že by se mělo jednat. Pokřik a hádky tento konflikt neukončí," sdělil prezident dnes.
Ramaphosova strana Africký národní kongres (ANC), která je u moci od voleb v roce 1994, měla silné vazby na bývalý Sovětský svaz, který pomáhal s výcvikem aktivistů bojujících proti apartheidu.
Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Témata: válka na Ukrajině, NATO (Severoatlantická aliance), Jihoafrická republika
Související
20. listopadu 2024 16:28
