reklama

K výraznému zmírnění migrační vlny do Ceuty, která byla i rekordním vstupem migrantů do Španělska ze jediný den, přispělo nasazení vojáků na ochranu hranic v pondělí v noci. Dnes ráno zastavily španělské bezpečnostní složky na hranici v Ceutě tři čluny s asi 40 běženci, uvedl rozhlas Cadena SER. Všichni byli okamžitě vráceni do Maroka. Dosud bylo takto od pondělka vráceno na 4800 migrantů, podle ministerstva vnitra nebyl vrácen žádný nezletilý, který "si to nepřál". Repatriace jsou okamžité, ve většině z nich neproběhl žádný formální proces, uvedla agentura EFE. Evropská konvence o lidských právech totiž zakazuje skupinové návraty migrantů, španělská vláda ale tato vracení migrantů označuje za "odmítnutí na hranici".

V souvislosti s nynějším příchodem tisíců migrantů do Ceuty, která má rozlohu necelých 19 kilometrů čtverečních, dnes asociace místních zdravotníků upozornila i na riziko šíření koronaviru pro asi 84.000 místních obyvatel i pro běžence, z nichž část je nyní na místním stadionu. Asi 1500 nezletilých bylo ubytováno na lodi. Podle deníku El País místní policie v noci na dnešek řešila na 200 telefonátů obyvatel Ceuty, kteří si stěžovali na krádeže či potyčky.

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem, kterou způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi separatistické organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu (73). Toho minulý měsíc přijali do nemocnice v severošpanělském městě Logroňo s covidem-19. Marocká policie na hranicích Ceuty v posledních dnech přestala bránit migrantům v útěku ze země.

"Zastavili nás, ale pak nás nechali jít," popsal televizi RTVE třicetiletý Muhammad, který tento týden připlaval do Ceuty. "Byl jsem doma, když přišel bratranec s kamarády a řekli mi, že je vhodný čas jet do Španělska. Rozloučil jsem se s rodinou a šel," popsal, co se stalo, než si vzal taxi na hranici. Pak asi půl hodiny plaval na španělské území. "V životě jsem nikdo moc neplaval a ano, bylo to nebezpečné," dodal.

K nynější situaci se vyjádřil z marocké vlády zatím jen státní ministr pro lidská práva Mustafá Ramíd, podle něhož Madrid nedodržel "dobré sousedské vztahy", když přijal do nemocnice lídra separatistů ze Západní Sahary. "To byl nezodpovědný a absolutně nepřijatelný krok," napsal Ramíd na facebooku. Dodal, že Madrid měl o hospitalizaci šéfa povstalců "alespoň Maroko informovat".

Západní Sahara je už léta hlavním tématem, jež kalí španělsko-marocké vztahy. Západní Sahara bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo na základě dohody z roku 1975 s Marokem a Mauritánií. Mauritánie se v roce 1979 nároků na území vzdala a většinu oblasti tak ovládlo Maroko. V roce 1976 ale vyhlásila fronta Polisario Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR), která je od roku 1982 členem Africké unie (AU), OSN ani EU ji ale neuznávají. V roce 1991 se Maroko a Polisario dohodly na referendu o sebeurčení Západní Sahary, které se ale zatím nekonalo. Deník El País dnes napsal, že na španělsko-marocké vztahy mělo vliv i prohlášení z loňského prosince, kdy americký prezident Donald Trump uznal svrchovanost Maroka nad Západní Saharou.

Přístavy Ceuta a Melilla patří ke Španělsku už několik staletí, přesto si na ně Maroko od získání své nezávislosti v roce 1956 činí nároky. Ceuta připadla Španělsku v roce 1668 na základě dohody s Portugalskem, Melilla je pod španělskou správou od roku 1556. Ve španělské ústavě, platné od roku 1978, je rovněž zakotvena španělská svrchovanost nad těmito územími, která mají od roku 1995 status španělských autonomních měst.

reklama