Nejprve Íránci vyšli do ulic kvůli prudkému zdražování základních potravin, později začaly mít demonstrace politický nádech. Na konci května pak propukly další protesty po zřícení desetipatrové budovy na jihozápadě Íránu, v jejíchž troskách zahynulo 37 lidí.

"Nyní nepřátelé doufají, že zemi zasadí úder v souvislosti s lidovými protesty... v tom se ale přepočítali, stejně jako již několikrát v minulosti," citovala Chameneího agentura Reuters. Nejvyšší íránský duchovní vůdce svůj projev přednesl u příležitosti 33. výročí úmrtí ajatolláha Rúholláha Chomejního, který vůdcem revoluce z roku 1979.

Podle Chameneího vedou nepřátelé vůči Íránu i "psychologickou válku". Konkrétně zmínil obvinění Teheránu z pirátství poté, co Írán poblíž svého pobřeží zadržel dva ropné tankery plující pod řeckou vlajkou. Stalo se tak nedlouho poté, co Spojené státy u řeckých břehů zabavily naopak íránskou ropu. "Kdo je tady pirát? Vy jste nám ukradli naši ropu. My jsme si ji od vás vzali zpátky. Vzít si zpátky ukradené zboží není krádež," uvedl íránský duchovní vůdce.

Demonstrace v íránských městech nabyly na intenzitě v polovině května v reakci na oznámení úřadů, že ceny výrobků z mouky a také ceny oleje na vaření, kuřecího masa, vajec a mléčných výrobků se zvýší až o 300 procent. Potraviny na Blízkém východě prudce zdražují kvůli výpadkům v globálním dodavatelském řetězci a ruské invazi na Ukrajinu, která je významným vývozcem potravin. Podle nepotvrzených informací při íránských protestech již zemřelo několik lidí.

Protestující postupně rozšiřovali své výzvy, požadovali větší politickou svobodu, konec islámské republiky i rezignaci vedení země. Na videozáběrech zveřejněných na internetu demonstranti zapalovali podobizny Chameneího a vyzývali k návratu Rézu Pahlavího, syna někdejšího šáha, který žije v exilu. Režim šáha Mohammada Rézy Pahlavího svrhla v roce 1979 íránská islámská revoluce. Od té doby je v Íránu u moci šíitské duchovenstvo.