Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. S odvoláním na Kreml to dnes napsala ruská agentura TASS. Podle mluvčího německé vlády Scholz vyzval šéfa Kremlu, aby co nejdříve dospěl k příměří ve válce s Ukrajinou. Rozhovor trval 75 minut.
Putin podle TASS upozorňoval Scholze, že rusko-ukrajinská jednání zablokovala ukrajinská strana a zmiňoval "nelidské metody ukrajinských neonacistů". Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit řekl, že Scholz v rozhovoru s Putinem odmítl tvrzení, že na Ukrajině je rozšířený nacismus.
Ruská vojska na Putinův rozkaz 24. února zaútočily na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě a také největší migrační krize na starém kontinentu od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů už vyžádaly tisíce životů, včetně civilistů.
Rusko popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, a odmítá jako propagandu a zinscenované provokace zprávy a stále se množící svědectví o válečných zločinech. Právě odhalení zvěrstev, spáchaných ruskými vojáky ve městě Buča u Kyjeva, vedlo podle Kyjeva k přestávce v rozhovorech s Rusy.
Ukrajinská strana dříve naléhala na osobní schůzku prezidentů obou zemí, aby vyřešili klíčové problémy,na kterých vázla jednání na nižších úrovních. Ale schůzku prezidentů jako předčasnou odmítá Moskva, podle které je nutné nejprve připravit všechny dokumenty prezidentům k podpisu.
"Vladimir Putin podrobně vysvětlil logiku a hlavní úkoly speciální vojenské operace na obranu (separatistických) republik Donbasu, hovořil o podnikaných opatřeních pro zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva," citoval TASS z komuniké Kremlu.
Ruský prezident také kancléři poskytl "principiální hodnocení stavu rusko-ukrajinských jednání, které v podstatě zablokoval Kyjev". Upozornil podle komuniké na "pokračující hrubé porušování norem mezinárodního humanitárního práva" a "používání nelidských teroristických metod" ukrajinskými "bojovníky vyznávajícími nacistickou ideologii".
Putin a další členové ruského vedení tvrdí, že v Kyjevě vládnou neonacisté, přestože Ukrajinci si zvolili do čela země prezidenta Volodymyra Zelenského, který je židovského původu, a krajní pravice podle volebních výsledků sehrává v ukrajinské politice zcela marginální roli.
Mluvčí německé vlády uvedl, že Putin s Scholzem jednali i o globální situaci ohledně potravin, která je kvůli ruské útočné válce mimořádně napjatá. "Kancléř upozornil, že Rusko za to nese velkou odpovědnost," řekl mluvčí.
Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů, jako je kukuřice nebo slunečnicový olej. Na importu ukrajinské pšenice je přitom závislá řada zemí na Blízkém východě, akutní nedostatek potravin hrozí také v některých afrických státech.
Témata: Vladimír Putin, Olaf Scholz
Související
5. května 2026 10:49
15. dubna 2026 13:17
17. února 2026 14:19
15. ledna 2026 15:44
11. ledna 2026 9:15
1. ledna 2026 15:59
