Putin bude odstaven od moci do jednoho roku, tvrdí bývalý agent MI6

Podle Steelea by se Západ měl připravit na konec Putinovy éry, který by mohl nastat z různých důvodů, jako je atentát, vzpoura nebo náhlé úmrtí.

Počátkem června byly odhaleny trhliny v Putinově autokratickém systému v důsledku vzpoury Wagnerovy skupiny, která je spojována s Jevgenijem Prigožinem. Spekuluje se také o zdravotním stavu ruského prezidenta, včetně možnosti, že trpí rakovinou.

Steele upozornil, že přesná povaha Putinových zdravotních problémů není jasná, ale důvěryhodné zdroje naznačují, že už nějakou dobu je nemocný. To by podle něj zvyšovalo pravděpodobnost náhlého úmrtí Putina.

Navíc by Putin mohl být cílem atentátu buď z vnitřních sil v Rusku nebo ze zahraničí. Steele označuje tento scénář za nejhorší pro Západ, protože by následky byly těžko předvídatelné a pravděpodobně by došlo k násilnému konfliktu mezi různými mocenskými strukturami v Rusku.

Pokud by k atentátu došlo, Steele uvádí, že šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov by měl největší šanci na získání prezidentského postu. Podle mnohých ale není otázkou jestli se tak stane, ale kdy. Putin, hlavní strůjce války na Ukrajině, byl v posledních měsících často zmiňován nejen kvůli invazi, ale i svému zdravotnímu stavu. 

Například loni uvedl telegramový kanál General SVR, který o sobě tvrdí, že má přístup k informacím přímo z Kremlu, že Putin podstoupil na jaře operaci. Ačkoliv nebylo jasné, z jakého důvodu, už loni spekuloval například magazín Newsweek o možnosti rakoviny. I jeho zdroje navíc lékařský zákrok potvrdily.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v minulosti rovněž tvrdil, že Putin trpí několika závažnými chorobami, mezi nimiž je i rakovina. Další možností byla i Parkinsonova choroba, která se nepotvrdila. Naopak rakovina se u ruského prezidenta jeví stále více jako reálná. Z webu o ruských státních zakázkách totiž zmizely smlouvy Ústřední klinické nemocnice s lékařskou klinikou Kanceláře prezidenta Ruské federace.

Server Current Time je ale vypátral a zjistil, že Putina dlouhodobě navštěvuje onkolog a další specialisté. "Po analýze údajů o veřejných zakázkách novináři zjistili, že Putina nejčastěji doprovází chirurg specializující se na rakovinu štítné žlázy a otorinolaryngologii. Na různých cestách prezidenta doprovázelo šest až 13 specialistů," píše server.

Zmíněný chirurg se specializací na onkologii má být Jevgenij Selivanov, který se věnuje rakovině štítné žlázy. V Putinově přítomnosti strávil nezanedbatelných 166 dní, uvádí investigativní server Proekt.

Dokumenty, které novináři zkoumají od loňského roku, navíc ukazují, že navzdory časté péči elitního chirurga se o Putina starají i další specialisté na otorinolaryngologii, kteří s ním tráví ještě více času. To, že Putina doprovází prakticky neustále některé z lékařů, a na zahraničních cestách se neobejde bez týmu specialistů, naznačuje, že zdravotní stav ruského prezidenta může být vážný.

Putina ale neohrožuje pouze údajná nemoc. Ukrajinci se v uplynulých dnech pokusili na Putina spáchat atentát, tvrdí německý deník Bild. Podle zjištění serveru se ukrajinská tajná služba pokusila zabít Putina za pomoci nejmodernějšího ukrajinského dronu UJ-22 s doletem až 800 kilometrů. Měla totiž informace o cestě ruského prezidenta do průmyslového parku v Rudněvu. Nedaleko něj se stroj zřítil. 

Německý deník v článku píše, že dron nesl 30 výbušných náloží, které používají také americké či kanadské ozbrojené síly. Trhaviny měly vážit celkem 17 kilogramů. 

O nálezu dronu s výbušninami informovala v pondělí s odkazem na zprávy ruských médií agentura AP. Stroj se nacházel v lese zhruba 30 kilometrů východně od Moskvy. Ukrajinská strana věc nijak nekomentovala.

Co by následovalo, kdyby Putin zemřel?

Podle serveru Moscow Times není otázkou jestli, ale kdy. Údajně špatný zdravotní stav i možnost atentátu nutí Rusy přemýšlet nad tím, kam by Rusko po úmrtí Putina směřovalo. A zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".

Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.

Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.

Pokud by ale Putin zmřel náhle, anižby měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.

Jiná situace by zřejmě byla, pokud by byl ruský premiérem opětovně někdejší prezident Dmitrij Medveděv. Za současné situace je ale nepravděpodobné, že by Putinovým nástucem byl současný premiér Michail Mišustin. Nemá k Putinovi dostattečně blízko a pokud by byl náhle dosazen do pozice úřadujícího prezidenta bez odpovídající přípravy, ocitl by se ve velmi obtížné situaci. Byl by závislý na prezidentské administrativě a jakákoli významná nezávislá politická rozhodnutí nebo personální změny ve vládě by podle serveru způsobily konflikt.

Pravděpodobnější postup je, že by po úmrtí Putina Rada federace do 14 dní vyhlásila prezidentské volby, které by se musely uskutečnit do tří měsíců od ukončení prezidentských pravomocí. Zde by pak primární úlohu sehrály klíčové mocenské instituce, které jsou součástí Putinova neformálního režimu.

Volby by se tak staly živnou půdou velkých korporací, bezpečnostních služeb, vedení Jednotného Ruska a vlivných spolupracovníků a přátel Putina. Odstartoval by intenzivní boj o oficiální mocenské páky a klíčovou otázkou by bylo, zda by elity dokázaly dosáhnout dohody o nástupci.

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin