Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin jednal s Erdoganem o společných projektech v energetice i obchodní výměně

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o společných projektech v energetice. Vyzdvihl také pozitivní vývoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi, informovala agentura TASS. O spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky hovořil Erdogan i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Turecko podobně jako Západ a další země jinde ve světě odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.

"Zvláštní pozornost byla věnována perspektivám realizace iniciativy vytvoření velkého plynárenského uzlu v Turecku," uvádí se v prohlášení, které vydal Kreml. Možnost vzniku plynovodního uzlu v Turecku navrhl v říjnu Putin jako způsob, jak po poškození plynovodu Nord Stream pokračovat v dodávkách ruského plynu na evropské trhy. Erdogan s ideou souhlasil.

Putin podle Kremlu také uvedl, že "byla zaznamenána pozitivní dynamika obchodních a hospodářských vztahů a systematická podpora významných společných projektů, včetně projektů v oblasti jaderné energetiky".

Obchodní výměna mezi Ruskem a Tureckem od vypuknutí války na Ukrajině vzrostla o desítky procent. Ruská společnost Rosatom buduje v Akkuyu první jadernou elektrárnu v Turecku a podle zjištění agentury Bloomberg Turecko hodlá Moskvě svěřit i stavbu své druhé elektrárny Sinop.

Putin s Erdoganem jednali také o dohodnutém prodloužení takzvané obilné dohody, kterou Turecko pomohlo zprostředkovat s cílem zajistit bezpečný odvoz obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů. Oba prezidenti podle Kremlu "zdůraznili význam komplexního a úplného uvedení balíčkové dohody do praxe".

Moskva a Kyjev ve čtvrtek prodloužily o dalších 120 dní dohodu o vývozu ukrajinského obilí, jejíž platnost měla vypršet v sobotu. Rusko na ní koncem října pozastavilo účast v reakci na útok na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Vrátilo se k ní, až když Turecko, OSN i Ukrajina vyjádřily odhodlání pokračovat v jejím plnění. Moskva si dlouhodobě stěžuje, že dohoda neměla slibovaný pozitivní dopad na vývoz obilí a hnojiv z Ruska.

Turecký prezident telefonicky hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Jak Zelenskyj uvedl na twitteru, během rozhovoru ocenil prodloužení obilné dohody. "Poděkoval jsem mu za podporu naší iniciativy #obilizukrajiny a ujistil jsem ho, že Ukrajina zůstane garantem potravinové stability," dodal k telefonátu s Erdoganem ukrajinský prezident.

Jak oznámil Erdoganův úřad, turecký prezident svému ukrajinskému protějšku rovněž řekl, že jak obilná dohoda, tak i výměna vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou představují "pozitivní vývoj". Kdyby se podařilo, aby obě země usedly k jednacímu stolu, bylo by to přínosem pro všechny strany, dodal Erdogan.

Témata:  Vladimír Putin Recep Tayyip Erdogan Volodymyr Zelenskyj

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.