Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin jednal s Erdoganem o společných projektech v energetice i obchodní výměně

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o společných projektech v energetice. Vyzdvihl také pozitivní vývoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi, informovala agentura TASS. O spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky hovořil Erdogan i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Turecko podobně jako Západ a další země jinde ve světě odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.

"Zvláštní pozornost byla věnována perspektivám realizace iniciativy vytvoření velkého plynárenského uzlu v Turecku," uvádí se v prohlášení, které vydal Kreml. Možnost vzniku plynovodního uzlu v Turecku navrhl v říjnu Putin jako způsob, jak po poškození plynovodu Nord Stream pokračovat v dodávkách ruského plynu na evropské trhy. Erdogan s ideou souhlasil.

Putin podle Kremlu také uvedl, že "byla zaznamenána pozitivní dynamika obchodních a hospodářských vztahů a systematická podpora významných společných projektů, včetně projektů v oblasti jaderné energetiky".

Obchodní výměna mezi Ruskem a Tureckem od vypuknutí války na Ukrajině vzrostla o desítky procent. Ruská společnost Rosatom buduje v Akkuyu první jadernou elektrárnu v Turecku a podle zjištění agentury Bloomberg Turecko hodlá Moskvě svěřit i stavbu své druhé elektrárny Sinop.

Putin s Erdoganem jednali také o dohodnutém prodloužení takzvané obilné dohody, kterou Turecko pomohlo zprostředkovat s cílem zajistit bezpečný odvoz obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů. Oba prezidenti podle Kremlu "zdůraznili význam komplexního a úplného uvedení balíčkové dohody do praxe".

Moskva a Kyjev ve čtvrtek prodloužily o dalších 120 dní dohodu o vývozu ukrajinského obilí, jejíž platnost měla vypršet v sobotu. Rusko na ní koncem října pozastavilo účast v reakci na útok na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Vrátilo se k ní, až když Turecko, OSN i Ukrajina vyjádřily odhodlání pokračovat v jejím plnění. Moskva si dlouhodobě stěžuje, že dohoda neměla slibovaný pozitivní dopad na vývoz obilí a hnojiv z Ruska.

Turecký prezident telefonicky hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Jak Zelenskyj uvedl na twitteru, během rozhovoru ocenil prodloužení obilné dohody. "Poděkoval jsem mu za podporu naší iniciativy #obilizukrajiny a ujistil jsem ho, že Ukrajina zůstane garantem potravinové stability," dodal k telefonátu s Erdoganem ukrajinský prezident.

Jak oznámil Erdoganův úřad, turecký prezident svému ukrajinskému protějšku rovněž řekl, že jak obilná dohoda, tak i výměna vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou představují "pozitivní vývoj". Kdyby se podařilo, aby obě země usedly k jednacímu stolu, bylo by to přínosem pro všechny strany, dodal Erdogan.

Témata:  Vladimír Putin,  Recep Tayyip Erdogan,  Volodymyr Zelenskyj

Aktuálně se děje

28. září 2026 20:46

Voda v okolí Odolene Vody stále není pitná. Vodohospodáři zahájili proplachování distribuční sítě

Středočeské vodárny pokračují v intenzivních kontrolách kvality vody v celé své zásobované oblasti. Společnost tímto způsobem reaguje na četné dotazy obyvatel ohledně bezpečnosti dodávané pitné vody. Opakované laboratorní rozbory potvrdily plnou zdravotní nezávadnost vody v lokalitě Zahájí, která je místní částí obce Chorušice. Vodohospodáři zdejším odběratelům pouze doporučují před prvním použitím po delší přestávce odpustit domovní rozvody po dobu pěti až deseti minut.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.