Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin v rozhovoru s Macronem naléhal na okamžitá jednání se Západem

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes znovu naléhal na "okamžitá jednání" se Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly, upozornily světové tiskové agentury.

""Vladimir Putin zdůraznil potřebu okamžitého zahájení jednání s USA a NATO s cílem definovat právní záruky bezpečnosti naší země," uvedl Kreml po Putinově rozhovoru s finským protějškem. Stejné poselství zdůraznil Kreml i po telefonátu Putina s Macronem. "Ruský prezident zdůraznil důležitost okamžitého zahájení mezinárodních jednání o poskytnutí právně závazných záruk, které zabránily jakémukoliv rozšiřování NATO na východ a rozmístění (aliančních) zbraní ohrožujících Rusko v sousedních státech, zejména na Ukrajině," napsal Kreml v komuniké.

Tyto bezpečnostní záruky Putin požadoval již během videosummitu s americkým prezidentem Joem Bidenem na počátku prosince a v pondělním telefonátu s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Washington a Evropská unie varovaly Moskvu, že v případě ozbrojeného vpádu na Ukrajinu by Rusko čelilo bezprecedentním ekonomickým sankcím. Tato varování zopakovala nová německá ministryně Annalena Baerbocková i v dnešním rozhovoru s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, při kterém opět naléhala na diplomatické řešení problémů.

Agentura AFP poznamenala, že západní sankce, přijímané od roku 2014 v odvetě za ruskou anexi ukrajinského Krymu, která následovala po svržení proruského režimu v Kyjevě, jsou zatím neúspěšné a nemají valný vliv na ruskou politiku. Rusko podle Západu dál poskytuje politickou, hospodářskou i vojenskou podporu proruským separatistům, kteří na východě Ukrajiny již téměř osm let bojují s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.

Západní země nicméně odmítají vyloučit další rozšiřování NATO s tím, že suverénní státy si své spojence mohou a musí vybírat svobodně bez vnějších vlivů. Zatímco Moskva označila případný vstup Ukrajiny do NATO za "nepřekročitelnou mez" a v poslední době opět soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou, což na Západě vyvolalo podezření, že se Rusko chystá na Ukrajinu vpadnout. Moskva tato podezření odmítá a naopak tvrdí, že Rusko je ohroženo Severoatlantickou aliancí, která vyzbrojuje Kyjev a posiluje své síly v oblasti Černého moře. Putin v dnešním rozhovoru s finským protějškem opět obvinil Ukrajinu z porušování mírových dohod z Minsku a ze snahy vyřešit konflikt na východě Ukrajiny násilím.

Ukrajina si naopak podle AFP poslední měsíce stěžuje na neochotu Západu podpořit Kyjev i v praxi, kritizuje zablokování procesu svého přibližování k NATO a překážky v dodávkách zbraní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v interview italskému tisku obvinil Německo, že nedávno zabránilo Ukrajině získat zbraně proti dronům a proti odstřelovačům, přestože jde výhradně o obranné systémy. "Každý demokratický stát, který se brání před agresí, má právo získat tento druh obranných zbraní. Ale v některých hlavním městech vládne strach," postěžoval si Zelenskyj listu La Repubblica.

Témata:  Vladimír Putin Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

10:45

Tajemství Karla Šípa. Víte, kdy se poprvé objevil na televizní obrazovce?

Karel Šíp je známou televizní osobností už desítky let, takže by divák řekl, že už nemůže mít žádná tajemství. Jedna méně známá kapitola jeho života se přitom týká právě vystupování v televizi. Víte, kdy se moderátor objevil na obrazovce poprvé? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Syrské opoziční jednotky v Aleppu

Den po dni: Jak dokázali povstalci ovládnout Sýrii za pouhý týden?

Povstalecké síly v Sýrii během pouhého týdne zcela proměnily situaci v zemi a svrhly režim prezidenta Bašára al-Asada, který vládl pevnou rukou více než padesát let. Útoky, koordinované především islamistickou skupinou Hay'at Tahrir al-Šám (HTS), postupovaly rychlostí, která šokovala svět, a zahrnovaly obsazení vojenských základen, osvobození vězňů a dobytí klíčových měst včetně hlavního města Damašku.