Putin z masakru v beslanské škole obvinil cizí státy

"Velmi dobře víme, že cizí země se nejen snažily ospravedlnit tento obludný zločin, ale také poskytly teroristům všechny druhy pomoci - morální, politickou, informační a finanční," řekl Putin ve městě Beslan na ruském severním Kavkaze.

Které státy údajně pomohly únoscům rukojmí, ruský lídr nespecifikoval.

1. září 2004 - první den školního roku v Rusku - více než 30 ozbrojených islamistů zajalo v beslanské škole na několik dní přes 1100 dětí, jejich rodičů a učitelů jako rukojmí. Teroristé požadovali propuštění čečenských vězňů.

Mnozí z rukojmí jsou dnes invalidé. Odpovědnost za útok převzal vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev, který byl zabit v roce 2006.

Po třech letech renovace bude škola v Beslanu opět otevřena jako "kulturně-vlastenecké centrum".

Putinova návštěva těsně před oficiálním otevřením a jeho vyjádření o údajné zahraniční podpoře mu podle DPA pomáhají mobilizovat Rusy do války proti Ukrajině.

Útok začal ráno 1. září, kdy ozbrojenci, převážně čečenští separatisté a islámští extremisti, vnikli do školy v Beslanu během slavnostního zahájení školního roku. Většina z přítomných byla okamžitě zadržena a nahnána do tělocvičny, kde byla donucena zůstat bez jídla a vody. Celkem bylo v budově zadržováno více než 1 100 lidí, z toho přibližně 777 dětí.

Teroristé, kteří byli dobře vyzbrojeni a vybaveni výbušninami, požadovali nezávislost Čečenska a stažení ruských vojsk z této oblasti. Vybavili školu výbušninami a vyhrožovali, že ji zničí, pokud nebudou jejich požadavky splněny.

Během následujících tří dnů se situace uvnitř školy zhoršovala. Rukojmí byli bez základních potřeb a museli čelit nelidským podmínkám. Několik z nich bylo zabito již v průběhu prvních dvou dnů. Teroristé dokonce odmítli poskytnout dětem vodu, což vedlo k extrémní dehydrataci a oslabení.

Třetí den, 3. září, se situace dramaticky vyhrotila. Došlo k výbuchu jedné z náloží uvnitř tělocvičny, což vedlo ke zmatení a následnému útoku ruských speciálních sil na školu. V nastalém chaosu vypukla intenzivní přestřelka mezi teroristy a bezpečnostními silami. Během následujících hodin se podařilo většinu přeživších rukojmích evakuovat, ale za cenu strašlivých ztrát na životech.

Útok v Beslanu si vyžádal životy 333 lidí, z toho 186 dětí. Další stovky lidí byly zraněny, mnoho z nich vážně. Mnozí přeživší a rodiny obětí dodnes nesou fyzické i psychické následky této tragédie.

Tento útok otřásl nejen Ruskem, ale i celým světem. Vedl k rozsáhlé kritice způsobu, jakým ruské úřady zvládly krizovou situaci, a vyvolal otázky ohledně bezpečnosti škol a prevence terorismu.

Po útoku v Beslanu došlo v Rusku k přehodnocení bezpečnostní politiky a k posílení boje proti terorismu. Beslanská tragédie se stala symbolem utrpení nevinných obětí terorismu a dodnes je připomínána jako jedna z nejtemnějších kapitol v historii země. 

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin