Ruská armáda podle Ukrajiny přišla od začátku invaze o 18.300 lidí

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle agentury Ukrinform dnes v televizi sdělila, že v ukrajinském zajetí je v současné době kolem 600 ruských vojáků. V této souvislosti uvedla, že pro ně bude potřeba postavit speciální tábor, který by měl odpovídat normám mezinárodního práva. Mimo jiné se také zmínila o výměnách zajatců s Ruskem. Naposledy ukrajinské úřady v pátek informovaly o vzájemném propuštění 86 lidí v Záporožské oblasti.

Podle údajů generálního štábu, citovaných listem Ukrajinska pravda, ruské invazní síly dosud přišly o 647 tanků, 1844 dalších bojových obrněných vozidel, 330 dělostřeleckých systémů, 107 salvových raketometů a 54 prostředků protivzdušné obrany. Zničeno také bylo 147 bojových letounů, 134 vrtulníků, 92 bezpilotních letounů, 1273 automobilů a sedm válečných plavidel.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes večer podle agentury TASS řekl, že od začátku "speciální operace", jak Rusko svou agresi vůči sousednímu státu označuje, bylo zničeno 1948 ukrajinských tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 226 salvových raketometů, 838 děl a minometů a 1842 speciálních vojenských vozidel. Ukrajinci podle něj také přišli o 125 bojových letounů, 91 vrtulníků a 394 bezpilotních letounů.

Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých sil neuvádí a zdrženlivá je v tomto ohledu i Moskva. Ruské ministerstvo obrany naposledy 24. března přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků. Údaj o lidských ztrátách Ukrajinců dnes Konašenkov neaktualizoval, 24. března tvrdil, že zatím přišli o 30.000 lidí, z toho o 14.000 z nich "nenávratně".

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda