Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusové podle Ukrajinců zadrželi ředitele Záporožské jaderné elektrárny

Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna
Foto: Energoatom

Ruská hlídka násilím zadržela generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova na cestě z okupované elektrárny a se zavázanýma očima jej odvezla na neznámé místo, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Odvolává se na šéfa ukrajinské společnosti Enerhoatom Petra Kotina.

Incident se podle Kotina odehrál v pátek. Dosud se neví, kde se Murašov nachází a jaký je jeho osud. Zadržení ředitele, který nese hlavní odpovědnost za jadernou a radiační bezpečnost elektrárny, vytváří nebezpečí při provozu největší jaderné elektrárny v Evropě, varoval Kotin. Zároveň vyzval Rusy, aby ředitele okamžitě propustili a aby přestali s "jaderným terorismem vůči vedení a zaměstnancům" elektrárny.

Kotin se také obrátil na šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho, aby se zasadil za osvobození Murašova. "Kontaktovali jsme ruské úřady a žádáme o vysvětlení," řekl agentuře Reuters mluvčí MAAE.

Rusko se k problému veřejně nevyjádřilo.

Rusové se záporožské elektrárny zmocnili začátkem března, krátce po svém vojenském vpádu na Ukrajinu. Obě strany se vzájemně obviňují z ostřelování elektrárny a šéf MAAE usiluje o vytvoření ochranné zóny kolem celého areálu.

Témata:  Záporožská jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.