Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Záporožská elektrárna je poměrně bezpečná. Podle bývalého představitele IAEA útoky nemůžou zařízení ohrozit

Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna
Foto: Energoatom

Záporožská jaderná elektrárna je velmi odolná, vyplývá to ze slov bývalého vysokého představitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Existuje jen velmi malá šance dohnat situaci až k nukleární katastrofě – Černobyl ale v roce 1986 ukázal, že to není nemožné.  

Před několika dny obletěly svět záběry hořící Záporožské jaderné elektrárny. Záběry byly podle Zelenského pořízeny z Nikopolu. "Ruští okupanti založili požár v areálu Záporožské jaderné elektrárny," uvedl ukrajinský prezident na sociální síti X, kde zveřejnil video.

Záporožská elektrárna má šest bloků a výkon 6000 megawattů a je od prvních dnů ruské invaze, která vypukla 24. února 2022, pod kontrolou ruských jednotek. Jde o nejvýkonnější zařízení svého druhu v Evropě. Elektrárna se během konfliktu opakovaně stala terčem ostřelování, ze kterého se navzájem obviňovaly obě strany.

Záběry požáru v jedné z chladírenských věží elektrárny znepokojily evropské země. Předchozí incidenty měly za následek výpadky elektřiny, píše server Euronews. „Neexistuje žádná možnost, že by takové útoky mohly způsobit výbuch elektrárny,“ ubezpečil bývalý hlavní inspektor Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Robert Kelly.

Bez elektřiny ale nelze jaderný reaktor ochladit, přehřeje se a hrozí výbuch. „Černobylský reaktor byl náhle zapnut na plný výkon se vší tou vodou, která se ve zlomku sekundy změnila na páru a prostě tu budovu rozmetala na kusy,“ připomněl Kelly s odkazem na tragédii Černobylské jaderné elektrárny z roku 1986.

Na území dnešní Ukrajiny se ještě za dob Sovětského svazu stala nejhorší jaderná havárie v historii lidstva. 26. dubna 1986 došlo k přehřátí, protavení a výbuchu čtvrtého reaktoru Černobylské jaderné elektrárny. 

„Reaktory, které se staví dnes, jsou postaveny podle zcela jiných standardů. Reaktory černobylského typu obsahují tuny hořlavého grafitu, který kontroluje jadernou reakci, zatímco Záporožský tlakovodní reaktor (PWR) nikoliv,“ vysvětlil.

Absence PWR byla v Černobylu problémem. „V Černobylu se grafit vznítil a chrlil radioaktivní izotopy a popel do atmosféry po několik dní, dokud se požár nepodařilo uhasit. U reaktorů PWR takový problém s hořlavostí není, což je obrovská výhoda. Voda nehoří,“ podotkl Kelly.

„Černobylský reaktor byl také uvnitř velké běžné průmyslové budovy, kterou zničil výbuch páry a mohutný požár. Reaktory PWR, s výjimkou několika málo starších ruských reaktorů, jsou vždy postaveny uvnitř masivní betonové a ocelové kopule, která má za úkol zadržet výbuch páry a zpomalit případný únik radioaktivních izotopů do okolí,“ vysvětlil dále.

Riziko špatného ovládání elektrárny omezuje také fakt, že její zaměstnanci zde po ruské invazi zůstali. „S ukrajinskými občany, kteří byli Rusy donuceni zůstat v Záporoží a dva roky tuto elektrárnu provozovat, by se mělo zacházet jako s hrdiny a MAAE by v tom mohla hrát určitou roli,“ poznamenal Kelly.

„Existuje tendence chtít s nimi zacházet jako s kolaboranty. Myslím, že by měli dostat medaili za to, že sloužili zemi v těžké pozici, prošli si peklem,“ zdůraznil.

Případná katastrofa v Záporožské jaderné elektrárně by měla rozsáhlé a závažné důsledky pro evropský kontinent. Radioaktivní izotopy by mohly být přenášeny větrem na velké vzdálenosti a kontaminovat okolní země.

Zvýšená expozice radiaci by mohla způsobit akutní radiační syndrom u lidí v blízkosti elektrárny, stejně jako dlouhodobé zdravotní problémy, jako je zvýšené riziko rakoviny a genetických mutací.

Bylo by nezbytné evakuovat tisíce lidí z postižených oblastí, což povede k sociálnímu a ekonomickému narušení. Postižení lidé by mohli čelit dlouhodobým problémům s bydlením a zaměstnáním. Navíc kontaminace zemědělské půdy a vodních zdrojů by vedla ke ztrátám v zemědělství a rybolovu; radioaktivní znečištění by mohlo mít devastující účinky na místní ekosystémy a biodiverzitu.

Témata:  Ukrajina Záporožská jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

10:02

Krym je pryč. Trumpův rádce naznačil, jaký bude přístup prezidenta k Ukrajině

Zejména Evropa si pokládá otázku, jaký bude přístup Donalda Trumpa k válce na Ukrajině, která trvá už déle než dva a půl roku. Bývalý poradce zvoleného amerického prezidenta Bryan Lanza tvrdí, že cílem Trumpovy administrativy bude dosažení míru. Kyjev prý nemá počítat s tím, že by mu Washington pomáhal s opětovným získáním okupovaných území. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy