Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská média tvrdí, že Ukrajina vyvíjí takzvanou špinavou bombu. Důkaz nepředložila

Černobyl
Černobyl
Foto: Reprofoto YouTube

Ruská média dnes s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Ukrajina vyvíjí takzvanou špinavou bombu s obsahem radioaktivního plutonia, má ji údajně téměř hotovou. Zdroj k tomu ovšem neposkytl žádný důkaz.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února invazi na Ukrajinu, jejímž cílem je podle něho západního souseda demilitarizovat a denacifikovat a zabránit mu, aby vstoupil do Severoatlantické aliance. Západ to označil za porušení mezinárodního práva a ukrajinské suverenity a uvalil na Moskvu tvrdé sankce. Ukrajinu podporuje zásilkami zbraní.

Ruské agentury TASS, RIA a Interfax dnes citují "zástupce ruského odpovědného orgánu", který řekl, že Ukrajina v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu vyvíjí jaderné zbraně. Odstavenou elektrárnu nicméně už na začátku invaze obsadily ruské jednotky.

Ukrajinská vláda říká, že nemá v úmyslu znovu vstoupit do jaderného klubu. Atomových zbraní se Ukrajina vzdala v roce 1994 po rozpadu Sovětského svazu, připomíná agentura Reuters. V takzvaném budapešťském memorandu výměnou za to získala garanci bezpečnosti.

Krátce před vyhlášením útoku proti Ukrajině Putin v projevu obvinil Kyjev, že využívá sovětského know-how k vývoji vlastních jaderných zbraní a že se to rovná přípravě útoku na Rusko. Svá tvrzení ovšem nepodložil žádnými důkazy, podotýká Reuters.

Témata:  Rusko Ukrajina Černobyl

Související

Aktuálně se děje

10:18

První slova Šárky Grossové. Spekulace o novém vztahu sílí

Už nemohla mlčet. Šárka Grossová se rozhodla poprvé reagovat na spekulace, které se v posledních dnech vyskytly kolem její osoby a spojují ji s jedním kontroverzním mužem. Dozvíme se pravdu?

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.