Rusko odmítlo, že stojí za kybernetickými útoky na Ukrajinu. Separatisté vyhlásili mobilizaci

"Kategoricky odmítáme tato nepodložená prohlášení americké administrativy a konstatujeme, že Rusko nemá s uvedenými událostmi nic společného. Nikdy ze zásady neprovádělo a neprovádí žádné 'záškodnické' operace v kyberprostoru," napsala ruská ambasáda na sociální síti.

Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová v pátek uvedla, že za sérií kybernetických útoků nese odpovědnost ruská vojenská rozvědka. Američané podle Neubergerové mají data, jež ukazují, že infrastruktura napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU "posílala vysoký objem komunikace na IP adresy a domény na Ukrajině".

Podobně se vyjádřil i Londýn. "Britská vláda se domnívá, že do útoků z tohoto týdne na finanční sektor na Ukrajině je zapletena ruská vojenská rozvědka GRU," uvedl v prohlášení mluvčí britské diplomacie.

Při DDos útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, popřípadě využijí nějaké chyby systému, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu.

Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země. Západ přitom varuje, že pokud Rusko skutečně uvažuje o invazi na Ukrajinu, bude podobných incidentů zřejmě přibývat. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu řekl, že při útoku byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a ČR.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili všeobecnou mobilizaci

Vůdci neuznávané Doněcké i Luhanské lidové republiky, které na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, vyhlásili všeobecnou mobilizaci. Oznámení přichází v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Ukrajinská armáda dnes přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné, luhanská republika ohlásila 17 případů odstřelování ze strany Ukrajiny.

Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.

"Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci," oznámil vůdce samozvané doněcké republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení a krátce potom ho následoval vůdce luhanské republiky Leonid Pasečnik.

Napětí za poslední dny výrazně stouplo. Prezident Spojených států Joe Biden několikrát varoval před blížící se ruskou invazí na Ukrajinu, naposledy v pátek.

Ukrajinská armáda informovala na svém facebookovém účtu, že dnes separatisté porušili příměří v 70 případech, minulý den v 66. Podle ní ostřelovali dělostřeleckou palbou 30 obydlených míst na frontové linii. V palbě se ocitla i skupina ukrajinských poslanců a zahraničních novinářů a bylo nutné je evakuovat. V blízkosti ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského, který mířil na východ země, vybuchl granát, ale incident se obešel bez zraněných.

Separatisté naopak viní ukrajinskou stranu z útoku na separatisty kontrolované území a na tuto palbu reagují. Ruská média informovala o autě s výbušninami na silnici, po níž jsou evakuováni civilisté z Luhanska. Separatisté v Doněcku zase podle ruské agentury Interfax uvedli, že bylo při sabotážních akcích ukrajinských vojáků mnoho lidí zabito. Tyto informace ale nelze nezávisle ověřit, uvedla BBC.

Moskva navíc oznámila, že vyšetřuje výbuch ukrajinského dělostřeleckého granátu v ruské Rostovské oblasti asi kilometr od hranic s Ukrajinou. Agentura Interfax napsala, že se na ruském území našly dva vybuchlé dělostřelecké granáty. Ukrajinská strana popřela, že by s nimi měla něco společného. "To poslední, co bychom chtěli, je dále zvyšovat napětí," řekl v Mnichově ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Agentura AP napsala o přesunu personálu styčného úřadu NATO v Kyjevě na západ Ukrajiny a do Bruselu. Zástupce NATO řekl, že přednost má bezpečnost zaměstnanců.

Palba přes linii rozdělující vládní síly a separatisty tento týden nabyla na intenzitě. Ukrajinská vláda to označila za provokaci a důrazně odmítla tvrzení Ruska, že by Kyjev mohl na východě Ukrajiny zahájit ofenzívu. Podle Kyjeva mohou taková tvrzení sloužit jako záminka k ruskému útoku.

Separatisté v pátek oznámili plán na evakuaci 700.000 lidí do Ruska. Videoprohlášení o evakuaci bylo ale podle BBC natočené už před dvěma dny. Zatím hranici směrem do Ruska podle agentury TASS překročilo kolem 36.000 lidí.

V Rostovské oblasti na hranicích s Ukrajinou byla kvůli evakuacím vyhlášena mimořádná situace. Ruská vláda každému z evakuovaných dá 10.000 rublů (2770 Kč), tedy zhruba polovinu měsíčního platu ve válkou zničeném Donbasu.

Témata:  Rusko,  hackeři,  Ukrajina