Ruský premiér Dmitrij Medveděv a jeho běloruský protějšek Sjarhej Rumas podepsali příslušný programový dokument už 6. září, dosud však nebyl představen veřejnosti. Podle deníku se v něm mimo jiné píše o sjednocení daňového řádu, občanského zákoníku, majetkové evidence, zahraničního obchodu i jednotné regulaci trhu s ropou, plynem a elektrickou energií. Bude zaveden také společný systém veřejných zakázek, do nějž budou mít přístup uchazeči z obou zemí.
Země se naopak dosud neshodly na zavedení společné měny či jedné centrální banky, hodlají však částečně propojit bankovní dozor.
V dokumentu se uvádí, že hospodářská integrace nebude měnit státní zřízení v obou zemích, jejich obrannou a bezpečnostní politiku, školství, zdravotnictví ani vědu.
Podle listu by nicméně na základě tohoto dokumentu měl v ekonomické oblasti vzniknout de facto konfederativní rusko-běloruský stát, jehož hospodářství bude integrovanější než v Evropské unii. Z dokumentu není zřejmé, nakolik budou obě země v takovém státním útvaru rovnoprávné - s ohledem na to, že ruská ekonomika je devětadvacetkrát větší než běloruská.
Ruské vedení v poslední době stále silněji projevuje zájem o těsnější sblížení s Běloruskem, s nímž ho spojuje smlouva o takzvaném svazovém státu, politickém útvaru, který obě země před 20 lety formálně vytvořily. V pozadí je údajně zájem zajistit Vladimiru Putinovi další prezidentský mandát po vypršení toho nynějšího v roce 2024, kdy už na úřad ruského prezidenta nebude moci kandidovat.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který své zemi vládne už čtvrt století, ruské námluvy letos v lednu označil za "geopolitické úklady" motivované snahou Kremlu zmocnit se běloruského souseda. Vojenské spojenectví s Ruskem ale nezpochybňuje a prohloubení hospodářské integrace se nebrání.
