reklama

Zástupci vlád dnes debatovali o tom, jakými hrozbami odradit Rusko od dalšího vpádu na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva shromáždila vojáky a těžkou techniku.

"Všichni ministři byli dnes jednoznační v tom, že jakákoli agrese proti Ukrajině vyvolá politické následky a Rusko zaplatí vysokou ekonomickou cenu," řekl Borrell po jednání novinářům v Bruselu. Unijní diplomacie podle něj jedná se západními partnery o tom, kdy a jaké sankce koordinovaně přijmout.

Spojené státy či Severoatlantická aliance již pohrozily Rusku tvrdými sankcemi. Západ se obává, že by se na východě Ukrajiny mohla opakovat situace z roku 2014, kdy ruská armáda zabrala ukrajinský poloostrov Krym. Někteří politici hovoří o ještě horších scénářích. "Jsme přesvědčeni, že se Rusko ve skutečnosti chystá k otevřené válce s Ukrajinou, což je bezprecedentní situace možná od druhé světové války," řekl novinářům litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož tomu musí odpovídat i "bezprecedentní" váha unijních opatření.

Podle diplomatů je ve hře široká škála možností od zákazů cest a zmrazení majetku lidem z okolí prezidenta Vladimira Putina po zásadní ekonomické postihy včetně přerušení jakékoli bankovní spolupráce.

Jednou z možností je i zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2, které prosazuje Polsko či pobaltské země, jasně proti byla však bývalá německá vláda. Nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která dnes dorazila na své první jednání s unijními kolegy, chce vůči Moskvě nastolit ráznější přístup než její předchůdce. V německých médiích již prohlásila, že v případě napadení Ukrajiny plynovod, na jehož zprovoznění Moskva tlačí, fungovat nebude. "EU stojí v plné solidaritě za Ukrajinou," řekla dnes v Bruselu, kde se ale jednoznačné odpovědi na budoucnost plynovodu vyhnula.

EU i Spojené státy již po anexi Krymu uvalily na Rusko cílené ekonomické sankce zaměřené například na bankovnictví či energetiku. Unijní státy se připravují na jejich možné rozšíření, které však mohou podle diplomatů komplikovat rozdílné ekonomické zájmy jednotlivých zemí, jak ukazuje právě zmíněný plynovod. Některé země také hovoří o tom, že se EU i NATO mají pokusit o návrat k dialogu, který by podle nich mohl Moskvu přesvědčit, aby od bezprostředních hrozeb ustoupila.

"Jsme otevřeni dialogu, ale Rusko nemá právo rozhodovat o budoucnosti svých sousedů,“ řekl dnes český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, podle něhož musí Moskva dostat "jasný signál, že se agrese nevyplatí".