Jak popsala během dne stanice BBC na svém ruskojazyčném webu, u hraničního přechodu Verchnij Lars-Kazbegi na rusko-gruzínském pomezí kvůli frontám aut lidé čekali několik hodin. Mnoho Rusů se rozhodlo k odjezdu ze země poté, co prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil takzvanou částečnou mobilizaci. Začaly mizet letenky do zemí, s nimiž má Moskva bezvízový styk, což je Turecko, Arménie, Ázerbájdžán, ale i Srbsko. A fronty se začaly tvořit na pozemních hranicích nejen s Gruzií, ale také s Kazachstánem nebo Mongolskem.

Cesta přes přechod Verchnij Lars-Kazbegi je přitom jedinou možností jak překonat pozemní hranici mezi Ruskem a Gruzií. Někteří z Rusů tam dokonce přesedali na jízdní kola, aby se dostali na druhou stranu rychleji. Přes hranici totiž nelze přejít pěšky.

"Ve frontě jsem stál od devíti od (čtvrtečního) rána a dostal jsem se na druhou stranu rychleji, protože, jak vidíte, tak jsem použil bicykl," řekl novinářům Rus z Voroněže, kterému se podařilo přejet do Gruzie ve čtvrtek pozdě večer. "Zatím si pronajmu byt, pak se uvidí. Mám ještě štěstí, protože můžu víceméně pracovat z domova," popsal své plány.

Většina z těch, se kterými hovořila BBC na hranici, vysvětlila svůj odjezd z Ruska právě vyhlášením částečné mobilizace. "Posledně jsme strávili na hranici asi hodinu a teď nám to trvalo přibližně 12 hodin," uvedl mladý pár, který byl nedávno v Gruzii na dovolené. Ruští pohraničníci podle této dvojice nechali všechny víceméně bez problémů projít, zatímco ti gruzínští odmítli několik lidí, kteří, jak se dvojici zdálo, mohli být původem z oblastí na Kavkazu.

Fronty na hranicích s Gruzií, Kazachstánem nebo Mongolskem zachycují také některá videa na sociálních sítích. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek zprávy o frontách přesto označil za falešné.

Na hranici s Kazachstánem byly kolony aut tak dlouhé, že se někteří lidé rozhodli opustit své vozy a pokračovat pěšky.

Také na rusko-finské hranici byl podle zpravodaje agentury Reuters rušnější provoz než obvykle. Z finské hranice ale zprávy o obrovských frontách nepřicházejí. Pro vstup do Finska na rozdíl od Gruzie potřebují Rusové vízum.

Kreml tvrdí, že do zbraně bude povoláno 300.000 rezervistů s vojenskou zkušeností. Povolávací rozkazy se ale podle ruskojazyčného webu BBC doručují v Rusku ve velkém, dostávají je i lidé bez zkušeností z armády nebo muži nad 60 let.

"Radši si zlomím ruku, nohu, půjdu do vězení, cokoli, jen abych se vyhnul téhle záležitosti," řekl BBC muž z Kaliningradu k perspektivě, že by byl povolán do zbraně.

Jedním z těch, komu se v posledních dnech podařilo dostat do Turecka, byl i jednačtyřicetiletý Jevgenij. Do Istanbulu dorazil s jedním kufrem a batohem a nyní má v plánu začít nový život v Izraeli. "Jsem proti této válce, nechci být její součástí. Nechci být vrahem, nebudu zabíjet lidi," svěřil se agentuře AP.

Někteří z Rusů se rozhodli uprchnout i do sousedního Běloruska, které je ale blízkým přítelem Ruska. Běloruský opoziční deník Naša Niva v této souvislosti informoval, že běloruské tajné služby již dostaly nařízeno, aby muže, kteří se vyhýbají odvodu, vypátraly v hotelích či pronajatých bytech a nahlásily ruským úřadům.